Výpravy

Přerov, NPR Žebračka a Přerovský luh, 28. 3. 2024, 9.00 – 13.30

Velmi brzké a teplé jaro nás zvalo do probouzející se přírody okolí Přerova. Teplé únorové a březnové počasí hodně uspíšilo rozkvět rostlin jarního aspektu. Nebude náš hlavni botanický zájem – ladoňka karpatská – už po odkvětu?

Začátek naší trasy vede tradičně podél řeky Bečvy a Přerovským luhem. Už kvetly devětsily lékařské a další druhy rostlin, které měly „ještě čas“. U Malé laguny nás překvapily dvě mladé nutrie říční. Živily se tím, co jim lidé přinesli. Nutrie jsou velcí hlodavci původem z Jižní Ameriky, které se chovají pro kožešinu a maso. Do volné přírody jsou vysazovány a následně se stávají invazním druhem. U krmítka jsme zaznamenali několik druhů pěvců. Po úvodní části vycházky jsme spočinuli a posvačili u bufetu s příjemným venkovním posezením.

Po načerpání nových sil jsme pokračovali v putování. Prošli jsme kolonií zahrádek a vkročili do lužního lesa NPR Žebračka. První část lesa je sušší a v porostu převládaly již vzrostlé listy česneku medvědího. Ladoňky již nekvetly! I žlutě kvetoucí dřín byl po odkvětu. Věřili jsme, druhá vlhčí část lesa bude botanicky zajímavější. A naštěstí byla. Fotografické přístroje byly neustále v akci. Bylo co fotit: sasanky (oba druhy), zapalice, dymnivky duté i plné, plicník tmavý, kyčelnice žláznatá a našli jsme i několik ladoněk (bylo jich málo).

Ve vlhčí části lužního lesa je několik periodických tůní, které jsou bohaté na drobné živočichy. Neměli jsme moc času, ale objevili jsme aspoň larvu chrostíka s kamínkovou schránkou a larvy dvoukřídlého hmyzu. Zpáteční cesta vedla přes kaliště prasat divokých, která se v naší přírodě přemnožují. A protože čas se zastavit nedá, museli jsme pospíšit na vlak.

Zaznamenané druhy:

Rostliny: orsej jarní, sasanka hajní, sasanka pryskyřníkovitá, pryskyřník zlatožlutý?, hrachor jarní (lecha), podbílek šupinatý, dymnivka plná, dymnivka dutá, plicník tmavý, kyčelnice žláznatá, kokoška pastuší tobolka, popenec obecný, hluchavka skvrnitá, hluchavka nachová, violka vonná, devětsil lékařský, modřenec, barvínek, hvězdnatec zubatý, mokrýš střídavolistý, dřín

Bezobratlí: majka, larvy chrostíka a dvoukřídlého hmyzu

Ptáci: sýkora koňadra, drozd kvíčala, kos černý, pěnice černohlavá, červenka obecná, rehek domácí, stehlík obecný, budníček menší, brhlík lesní, vrabec polní, zvonek zelený, pěnkava obecná, šoupálek dlouhoprstý, vrána obecná šedá, strakapoud velký, datel černý, žluna zelená, racek chechtavý, kachna divoká, morčák velký samec, holub hřivnáč

Savci: mladé nutrie říční

Polanka nad Odrou, NPR Polanská niva a okolní rybníky, 2. 3. 2024, 8.50 – 13.10

Zaznamenané druhy:

Rostliny a houby: pýchavka, sasanka hajní, zapalice žluťuchovitá, plicník tmavý, rozrazil perský, hvězdnatec zubatý, violka vonná, bažanka vytrvalá, podběl lékařský, vrba jíva, česnek medvědí listy

Ptáci: sýkora modřinka, sýkora koňadra, červenka obecná, brhlík lesní, špaček obecný, hýl obecný, kos černý, strnad obecný, střízlík obecný, červenka obecná, šoupálek krátkoprstý, vrabec domácí, pěnkava obecná, strakapoud velký, žluna zelená, volavka popelavá, morčák velký, kachna divoká, kopřivka obecná, husa velká, labuť velká, ostralka štíhlá, káně lesní, hrdlička zahradní

Ostatní: žlabatka hálky, bobr evropský okusy

Přírodní památka Heřmanický rybník, Ostrava – Heřmanice, 2. 12. 2023, 8.40 – 11.30

Během zimních měsíců tradičně navštěvujeme ptačí oblast Heřmanický rybník u Ostravy – Heřmanic, kde pravidelně pátráme po zimujících sýkořicích vousatých. Počasí nám vůbec nepřálo. Posuďte sami: teplota pod nulou, vytrvalé sněžení, kouřmo a tím snížená dohlednost. Nu neodradilo nás to. Vzhledem k tomu, že hladina rybníku byla zamrzlá, z ptáků žijících blízko vod jsme zaznamenali jen racky sedící na ledě a přeletující volavky popelavé. Rostliny byly taky už dost pod sněhem. Doufali jsme, že se zadaří u pozorovatelny ptáků u rozsáhlé rákosiny a zaznamenáme sýkořice. A povedlo se. Intenzivně se ozývaly, přelétaly v rákosí, byly neposedné. Krásně barevná sýkořice vousatá je jediným druhem čeledi sýkořicovití v Evropě, jinak se další druhy této čeledi hojně vyskytují v Africe a Asii. Někteří účastníci ji i mezi rákosím viděli.

Výprava byla nakonec úspěšná. Snad příště bude lepší počasí a my si více pozorování užijeme.

Zaznamenané druhy:

Rostliny: štětka planá, hloh, růže šípková, zlatobýl kanadský

Bezobratlí a ptáci: vřetenatka (plž)

volavka popelavá, racek „stříbřitý“, strakapoud malý, strakapoud velký, sýkořice vousatá – hlasy, brhlík lesní, sojka obecná, sýkora koňadra, sýkora modřinka, kos černý, drozd kvíčala

Přírodní rezervace Kotvice, Studénka (Albrechtičky), 11. 11. 2023, 9.00 – 13.40

Zaznamenané druhy:

Rostliny a houby: pryskyřník, vlaštovičník větší, zlatobýl kanadský, turan roční, čekanka obecná, hadinec obecný, hluchavka skvrnitá, netýkavka žláznatá, šedivka šedá, loubinec „psí víno“, brslen evropský, svída krvavá, javor babyka, růže šípková, jasan ztepilý, jilm vaz, hnojník inkoustový

Bezobratlí: okružák ploský, plovatka bahenní, bahenka živorodá

Ptáci: kos černý, vrabec domácí, brhlík lesní, hýl obecný, červenka obecná, sýkora koňadra, sýkora modřinka, drozd brávník, střízlík obecný, mlynařík dlouhoocasý, vrána obecná šedá, strakapoud velký, žluna zelená, káně lesní

volavka popelavá, volavka bílá, morčák velký, kachna divoká, kopřivka obecná, čírka obecná, hvízdák euroasijský, ostralka štíhlá, lžičák pestrý, husa velká, labuť velká, racek chechtavý, racek bělohlavý, potápka malá, slípka zelenonohá, lyska černá, ledňáček říční

Klimkovice, 21. 10. 2023, 9.00 – 13.00. Za podzimními houbami

První výprava nového školního roku byla hlavně zaměřena na mykologický průzkum s odborníkem mykologem. Vybrali jsme lokalitu u sanatorií Klimkovice v blízkém parku, v kterém houby obvykle hojně rostou.

Počasí bylo proměnlivé, od deště na počátku po pěkné slunečné počasí na konci vycházky. Při procházce lesem, v kterém dominovaly buky lesní a habry obecné, nás na první pohled upoutalo suché podloží. A předpokládané množství hub se také nekonalo. Ale i tak jsme se nenudili. Od pana mykologa jsme se dověděli zajímavé informace ze života hub, zda jsou jedlé či jedovaté a jak připravit ty jedlé houby k jídlu. Posuďte sami.

Našli jsme tzv. vajíčko (ještě nevyvinutá plodnice) hadovky smrduté – to je jedlé. Dospělá hadovka mrtvolně zapáchá, na povrchu plodnice často mouchy olizují sliz a na nožkách se jim zachytí výtrusy, které mouchy roznášejí po okolí. Dále jsme porovnávali mladé plodnice smrtelně jedovaté muchomůrky zelené a nejedlé muchomůrky citrónové. Hřib peprný je sice jedlý, ale má palčivou chuť (použití místo pepře). Ochutnali jsme ryzec klamný, který u některých z nás vyvolal v ústech palčivou chuť. Na závěr našeho putování jsme pod vysazenými douglaskami objevili hřib douglaskový, který nebývá uváděn v mnohých knihách o houbách. Pavučinec modrý nás upoutal svým krásným zbarvením.

Podzimní putování za houbami se nám líbilo, něco málo jedlých hub jsme si přinesli domů a pochutnali si na nich. Doufám, že podobnou příjemnou akci s mykologem uspořádáme i na jaře.

Zaznamenané druhy:

Houby: hadovka smrdutá, bedla vysoká, muchomůrka citrónová, hnojník nasetý, muchomůrka zelená, pýchavka obecná, opeňka měnlivá, troudnatec kopytovitý, štítovka jelení, kornatec rozvitý, hnojník třpytivý, špička, slizák (mazlavý?), hřib peprný, hřib douglaskový, čechratka podvinutá, pestřec obecný, pavučinec modrý, ryzec klamný, žampión polní

Rostliny: Borovice černá, borovice lesní, douglaska tisolistá, buk lesní, habr obecný, topol osika, trnovník akát, konopice pýřitá, turan roční

Živočichové: chrobák lesní, sýkora koňadra, sojka obecná, žluna zelená, strakapoud velký

Štramberk a okolí, lom Kamenárka a Kotouč, 24. 6. 2023, 9.00 – 13.00

Po celou dobu naší výpravy nás kropil drobný deštík, počasí pod mrakem, nic moc. Nám to nevadilo a výpravu jsme si užili.

Botanická zahrada byla zavřená, tak jsme se hned přemístili do horního lomu Kamenárka, kde nás čekalo příjemné překvapení – několik krásně rozkvetlých rostlinek tořiče včelonosného. Zajímavé je, že jde o rostlinu samosprašnou, i když květ barvou i tvarem připomíná včelu a tím láká jiné včely a tedy jsou uzpůsobené k opylování hmyzem. Samoopylení se zřejmě vyvinulo jako druhotný jev. Tořič patří k velmi vzácným rostlinám České republiky. Dále jsme objevovali typické výslunné a vápnomilné druhy rostlin Štramberku, jako hvozdík kartouzek, tolita lékařská, čičorka pestrá, česnek ořešec nebo šalvěj přeslenitá (lidově babské ucho).

Vzhledem ke špatnému počasí hmyz a zvláště motýli nebyli aktivní. Jasoně jsme neviděli, jen vřetenušku a okáče. Zajímavým objevem byl kdysi u nás vzácný teplomilný zlatohlávek tmavý Oxythyrea funesta.

Na náměstí ve Štramberku jsme si pochutnali na uších se šlehačkou, to byla mňamka.

Zaznamenané druhy:

Rostliny: sleziník routička, sleziník červený, vlaštovičník větší, komonice lékařská, jetel plazivý, jetel luční, jetel zlatý, tolice dětelová, štírovník růžkatý, čičorka pestrá, měsíčnice vytrvalá, mařinka vonná, hadinec obecný, pomněnka, kostival lékařský, šalvěj přeslenitá, pryšec chvojka, pryšec obecný, rozrazil ožankovitý, rozrazil rezekvítek, náprstník velkokvětý, kakost smrdutý, svlačec rolní, silenka nadmutá, hvozdík kartouzek, zvonek broskvolistý, kuklík městský, jitrocel prostřední, jitrocel kopinatý, sléz lesní, třezalka tečkovaná, tolita lékařská, chrastavec rolní, kopretina bílá, turan roční, pelyněk černobýl, kapustka obecná, bršlice kozí noha, žindava evropská, javor mléč, javor babyka, javor klen, tořič včelonosný, česnek ořešec, srha laločnatá

Hmyz: okáč, vřetenuška, zlatohlávek tmavý, mšice

Ptáci: hrdlička zahradní, rehek domácí, pěnkava obecná, strnad obecný, pěnice černohlavá, budníček menší

Přírodní rezervace Štěpán, Ostrava – Martinov, 10. 6. 2023, 9.00 – 12.30

Přírodní rezervace Štěpán u Ostravy – Martinova bývala naším kroužkem v minulosti hojně navštěvována a zkoumána. V posledních několika letech došlo v vypuštění a následným velkým úpravám dna rybníku. Byl odbahněn a byly vytvořené ostrůvky pro hnízdění ptáků. Při hnízdění docházelo často k plenění hnízd divokými prasaty a proto jsou dnes ostrůvky chráněny plotem. Rok 2023 je prvním rokem napuštění rybníku vodou po zmíněných úpravách a náš kroužek se jel na lokalitu podívat.

Vlastní přírodní rezervace je od MHD v Martinově vzdálena asi 1 km. Museli jsme projít přes pole a zde nás zajímala především botanika. Členové kroužku se činili, hledali, určovali a náš seznam druhů rostlin (hlavně tzv. polních plevelů) rychle narůstal. Po asi dvou hodinách jsme konečně dorazili k rybníku. Po krátké době, kdy jsme pozorovali druhy ptáků na rybníku, se k nám připojil pan Dušan, přírodovědec, který lokalitu navštěvuje velmi často. Povídal nám, co zajímavého na lokalitě viděl a jak vypadá ochrana rezervace. Po chvíli jsme přišli k místu, kde byla sloupána kůra z větví stromů spadlých do rybníku. Pan Dušan na toto místo nainstaloval fotopast. Po zhlédnutí několika záběrů jsme k úžasu zjistili, že kůrou se skutečně živil bobr. No to bylo překvapení.

Rybník byl osídlen ptáky relativně málo. V rákosinách hnízdil moták pochop, zpíval rákosník velký a na hladině jsme pozorovali lysky, potápky roháče, labutě s mláďaty, kachny a kopřivky. Přeletěli rackové a volavky popelavé. V dálce se ozýval kdysi velmi vzácný hýl rudý. Ale myslíme si, že příští roky bude lokalita bohatší. Musí se vytvořit a optimalizovat ekologické potravní vztahy. Vzhledem k rozlehlému rákosovitému porostu lze očekávat slavíka modráčka (prý už tu je), chřástaly, možná i bukáčka či bukače (ten v minulosti byl!). Tak uvidíme další roky.

Zaznamenané druhy:

Rostliny a houby: přeslička rolní, pryskyřník prudký, stulík žlutý, netýkavka malokvětá, pryšec obecný, mák vlčí, violka rolní, kakost dlanitosečný, kakost maličký, kakost smrdutý, jetel luční, jetel plazivý, tolice dětelová, vikev ptačí, kuklík městský, mochna husí list, knotovka bílá (silenka širolistá), popenec obecný, bedrník větší, kostival lékařský, svízel přítula, ptačinec žabinec, křehkýš vodní, sléz přehlížený, rozrazil rezekvítek, rozrazil perský, pomněnka, kokoška pastuší tobolka, penízek rolní, hulevník lékařský, řebříček obecný, kapustka obecná, škarda dvouletá, heřmánek terčovitý, heřmánek pravý, heřmánkovec nevonný, pelyněk černobýl, bez černý, lípa srdčitá, kosatec žlutý, srha laločnatá, sírovec

Hmyz: tiplice, adéla (motýl), kněžice páskovaná, pěna pěnodějky

Plazi a ptáci: slepýš křehký uhynulý, holub hřivnáč, strakapoud velký, potápka roháč, volavka popelavá, racek chechtavý, kachna divoká (samice s 12 ml.), kopřivka obecná, husa velká hlas, labuť velká (2 páry s 8 ml.), lyska černá, kukačka obecná, rorýs obecný, moták pochop, konipas bílý, rákosník velký, brhlík lesní, zvonohlík zahradní, pěnkava obecná, pěnice černohlavá, pěnice hnědokřídlá, stehlík obecný, drozd kvíčala, drozd zpěvný, sýkora koňadra, budníček menší, střízlík obecný, žluva hajní, hýl rudý, strnad obecný, straka obecná, vrána obecná šedá

Vítání ptačího zpěvu, Ostrava – Koblov, 6. 5. 2023, 9.00-12.00

Vítání ptačího zpěvu navazuje na tradici založenou v roce 1983 v Birminghamu pod názvem Dawn Chorus Day, kde místní ornitologové přišli s nápadem přivítat vždy první neděli v květnu přicházející jaro. Akci později převzali v celé Evropě a Vítání se tak stalo nejmasovější ornitologickou akcí vůbec. Česká společnost ornitologická organizuje Vítání ptačího zpěvu od roku 1992. Na stovce míst v republice probíhají vycházky do probouzející se jarní přírody, leckde doplněné o ukázky kroužkování, výstavky ptačích budek a jinou propagaci ochrany ptáků.

Náš kroužek se účastnil programu Vítání ptačího zpěvu v Ostravě – Koblově. I když nám počasí nebylo příliš nakloněno (program byl kvůli dešti ukončen dříve), dopoledne jsme si užili. MHD jsme dojeli na místo srazu účastníků a již u zastávky nás uvítal předseda Slezské společnosti ornitologické. Vlastní stanoviště akce a sítě k odchytu ptáků ke kroužkování byly několik stovek metrů dál směrem k řece Odře blíže porostů rákosin. Ornitologové natáhli sítě již brzy ráno, aby návštěvníci akce měli co obdivovat:). A bylo co! Největším klenotem byl asi ledňáček, kterého jsme si prohlédli a ukázali rozdíl mezi samcem a samicí (má červený zobáček jako od rtěnky). I další druhy stály za to. Např. pěnice černohlavá nebo strakapoud velký s ostrým a silným zobákem. Organizátoři nedali návštěvníkům a hlavně dětem oddechu, zasypávali nás novými informacemi (hlavně se týkaly důležitosti ochrany ptáků a proč se ptáci kroužkují) a otázkami. Za správné odpovědi jsme mohli být i odměněni.

Z akce jsme odcházeli plni nových dojmů a již se těšíme na další podobnou akci, která by měla proběhnout na podzim pod názvem Festival ptactva. Bude se opět chytat a kroužkovat tentokrát na podzimním tahu ptáků.

Zaznamenané druhy:

Rostliny: pryskyřník prudký, kyčelnice cibulkonosná, hluchavka skvrnitá, popenec obecný, rozrazil rezekvítek, rozrazil perský, svízel, česnáček lékařský, kokoška pastuší tobolka, pampeliška, sedmikráska obecná, starček, střemcha obecná

Ptáci: rybák obecný, ledňáček říční, strakapoud velký, budníček menší, budníček větší, budníček lesní, pěnice černohlavá, brhlík lesní, sýkora modřinka, sýkora koňadra, sýkora babka, drozd zpěvný, lejsek bělokrký (druhy odchycené do sítí jsou tučně)

Přírodní památka Heřmanický rybník, Ostrava – Heřmanice, 23.4.2023, 9.00-12.30

Po podzimních a zimních výpravách k přírodní památce Heřmanický rybník v Ostravě-Heřmanicích jsme tento školní rok dali přednost jarnímu období. Co zde žije v království rákosin a blízkém okolí?

Hned při příchodu k rekultivované ploše bývalé haldy dolu nás upoutal intenzivní zpěv samečka bramborníčka černohlavého. Nebyl nijak plachý a my měli možnost si ho důkladně prohlédnout: černá hlava s oranžovou hrudí. Dalšího pěvce jsme potkali o kousek dále a opět dobře prohlédli, i když zbarvením se bramborníčku nevyrovná. Byl to budníček větší, jeho zpěv nás provázel prakticky celou procházku. Z rákosin se ozývalo charakteristickým cvrčením několik jedinců cvrčilky slavíkové a v jednom místě krásně zpíval slavík obecný. Přes cestu nám přecházely z pastvy na rybník páry hus velkých s mláďaty.

Nepříjemný zážitek nás čekal u pozorovatelny ptáků. Potkali jsme pána, který nám dovolil se podívat k jeho chatě na kůlech nad vodou, ke které jsme šli pomalu a opatrně po chodníčku z prken. Od chaty jsme měli krásný výhled na okolní chaty a rybník. U chat a na chodnících jsme objevili velké množství uhynulých racků chechtavých, kteří jinak na rybníku hnízdí. V současné době bohužel rackové hynou na novou variantu ptačí chřipky, první nálezy byly u nás na jižní Moravě, a evidentně chřipka zasahuje až k nám a údajně až do Polska.

U myslivny jsme si dali svačinku a odpočinek. Ti členové výpravy, kteří měli hodně sil, hráli s tenisákem hry.

Den se nám vydařil, bylo krásné jarní počasí. Jen nás mrzelo, že jsme nezaznamenali přítomnost vzácných druhů sýkořice vousaté a slavíka modráčka, kterým zdejší rozsáhlé rákosiny velmi vyhovují.

Zaznamenané druhy: 

Rostliny: orsej jarní, vlaštovičník větší, hluchavka nachová, popenec obecný, violka rolní, ptačinec, ptačinec prostřední neboli žabinec, rozrazil perský, svízel přítula, kokoška pastuší tobolka, osívka jarní, česnáček lékařský, podběl lékařský, sedmikráska obecná, štětka planá (uschlá), křídlatka

Bezobratlí: bělásek řeřichový sameček, páskovka (suchomilka), vřetenatka (schránky)

Plazi a ptáci: ještěrka obecná, potápka roháč, potápka černokrká 2 ex., husa velká 15 ml., kachna divoká, labuť velká, racek chechtavý (nalezeno 21 mrtvých racků, ptačí chřipka), čejka chocholatá 4 ex. na poli, volavka popelavá, lyska černá, bažant obecný, strakapoud velký, pěnice černohlavá, bramborníček černohlavý, cvrčilka slavíková, sýkora modřinka, sýkora koňadra, budníček menší, budníček větší, slavík obecný zp., pěnkava obecná, strnad rákosní, mlynařík dlouhoocasý, červenka obecná, střízlík obecný, brhlík lesní, vrána obecná šedá,

Polanka nad Odrou, NPR Polanská niva a okolní rybníky, 25.3. 2023, 8.45 – 13.00

Po roce jsme se s kroužkem vypravili do nejsevernější části chráněné krajinné oblasti Poodří. Prozkoumali jsme území s rybníky kolem Polanky nad Odrou a krátce navštívili národní přírodní rezervaci Polanská niva. Počasí nám moc nepřálo, pršelo, ale nás to nemohlo odradit.

Je fajn, že blízko velkého města Ostravy je kousek přírodního bohatství s mokřady, meandrující řekou Odrou a lužními lesy. které stojí za navštívení a pokochání se.

Již na prvním rybníku (Nádražní) jsme objevili zajímavé druhy ptáků. Na bahně vypuštěného rybníku pobíhali a hledali potravu dva druhy tzv. bahňáků – vodouši kropenatí a rudonozí. Na tahu se tito ptáci vyskytují ve vhodném prostředí pravidelně, ale patří k vzácným hnízdícím druhům. Zbývající rybníky byly napuštěné. Na hladině jsme pozorovali různé druhy potápivých a plovavých kachen, např. poláka chocholačku s ozdobnou chocholkou v týle hlavy nebo naše nejmenší kachny čírky obecné a modré (krásně vybarvení samečkové). Nad hlavami nám přeletělo velké hejno severských hus – husy běločelé a tundrové. Tento rok na jarním tahu můžeme pozorovat hejna těchto severských hostů pravidelně i v počtu několika stovek jedinců. Husy přelétají mezi loukami, kde se pasou, a rybníky u Jistebníku, kde pak odpočívají.

Na hrázi rybníku jsme našli uhynulého hlodavce, kterého jsme ihned určili podle výrazného pruhu na zádech – myšice temnopásá. Tento druh myšice se ve Slezsku vyskytuje celkem běžně.

V lužním lese NPR Polanská niva jsme obdivovali tzv. jarní aspekt rostlin. Převládaly listy česneku medvědího a sasanka hajní, ale objevili jsme i kvetoucí kyčelnici žláznatou či drobnou miříkovitou rostlinku hvězdnatec zubatý.

Na výpravách k rybníkům běžně potkáváme obojživelníky. Tentokrát to byli skokani hnědí a zelení. Určovali jsme je kromě zbarvení i podle jiných determinačních znaků. Výprava se nám moc líbila a už se těšíme na další, tentokrát asi do království rákosin na Heřmanickém rybníku.

Zaznamenané druhy:

Rostliny: orsej jarní, sasanka hajní, prvosenka vyšší, kyčelnice žláznatá, plicník tmavý, hvězdnatec zubatý, hluchavka nachová, hluchavka skvrnitá, violka vonná, kotvice plovoucí, rozrazil perský, sedmikráska chudobka, podběl lékařský, vrba jíva, sněženka podsněžník

Živočichové: skokan hnědý, skokan zelený, potápka roháč, potápka malá, čírka obecná, čírka modrá pár, morčák velký pár, polák velký, polák chocholačka, labuť velká, husa velká, husa běločelá a tundrová – přelet hejna, lyska černá, čáp bílý, volavka popelavá, racek chechtavý, vodouš kropenatý, vodouš rudonohý 4 ex., hrdlička zahradní, strakapoud velký, žluna šedá, skřivan polní, strnad obecný, sýkora koňadra, sýkora modřinka, budníček menší, brhlík lesní, střízlík obecný, pěnkava obecná, konipas bílý, drozd zpěvný, červenka obecná, šoupálek krátkoprstý, šoupálek dlouhoprstý, kos černý, uhynulá myšice temnopásá

Přerov, NPR Žebračka a Přerovský luh, 18.3. 2023, 8.40 – 14.20

Zaznamenané druhy:

Rostliny: borovice lesní, tis červený, orsej jarní, sasanka pryskyřníkovitá, sasanka hajní, zapalice žluťuchovitá, mokrýš střídavolistý, kyčelnice žláznatá, violka vonná, dymnivka plná, rozrazil perský, plicník tmavý, hluchavka nachová, hvězdnatec zubatý,  olše lepkavá, topol šedý, topol černý vlašský, javor jasanolistý, dřín jarní, česnek medvědí, křivatec žlutý, ladoňka karpatská, sněženka podsněžník, rákos obecný

Živočichové: žluťásek řešetlákový, racek chechtavý, kachna divoká, labuť velká, holub hřivnáč, žluna zelená, strakapoud velký, rehek domácí, budníček menší, kos černý, drozd zpěvný, vrabec domácí, vrabec polní, sýkora koňadra, sýkora modřinka, stehlík obecný, zvonek zelený, brhlík lesní, pěnkava obecná, červenka obecná vrána obecná šedá, straka obecná

Přírodní rezervace Kotvice a okolí, Studénka, 12.11.2022, 8.50 – 12.40

Zaznamenané druhy:

Rostliny: hadinec obecný, konopice pýřitá, chmel otáčivý, břečťan popínavý, opletník plotní, turan roční, zlatobýl kanadský, řebříček obecný, pampeliška, sedmikráska chudobka (obecná), pámelník bílý, topol bílý, brslen evropský, javor jasanolistý

Živočichové: škeble (říční), sýkora koňadra, mlynařík dlouhoocasý, hnízda jiřiček a vlaštovky, střízlík obecný zp., červenka obecná, brhlík lesní, vrána obecná šedá, volavka popelavá, racek bělohlavý, racek chechtavý, čejka chocholatá 5 ex., potápka malá, morčák velký, kachna divoká, kopřivka obecná, lžičák pestrý, hvízdák euroasijský, čírka obecná, husa velká, žluna zelená, strakapoud velký, ledňáček říční

Bartošovice – záchranná stanice, Dolní rybník, 15.10.2022, 8.00 – 13.30

Po třech letech náš kroužek navštívil záchrannou stanici pro volně žijící živočichy v Bartošovicích.

V 8 hodin jsme za zataženého a větrného počasí vyšli z nádraží u Studénky přes louky do Bartošovic. Cestou jsme objevovali pozdně kvetoucí rostliny a nebylo jich málo. Po naší levé ruce líně tekla krásně meandrující řeka Odra. Delší zastávka proběhla u Dolního rybníku nedaleko starého Bartošovického mlýna. Zde jsme sledovali odpočívající ptáky na hladině, právě probíhá podzimní migrace. Slabý déšť a silný vítr nás donutil se chvíli ohřát a občerstvit v baště u malého rybníku. A pak jsme už pospíchali na prohlídku záchranné stanice. Před prohlídkou jsme prošli zámeckým parkem a neopomenuli obdivovat obrovský platan javorolistý.

Stanice slouží jako nemocnice pro poraněná nebo nemocná divoce žijící zvířata. Nejprve proběhla návštěva vnitřních prostor návštěvnického centra, které jsou věnovány krajině CHKO Poodří. Ve venkovních expozicích se nacházejí často trvale hendikepovaná zvířata (hlavně ptáci), které nelze vypustit zpět do přírody. Poznali jsme běžné druhy (např. kalouse ušatého, motáka pochopa) i vzácnější (poštolku rudonohou, krkavce velkého nebo kalouse pustovku). Nejhbitějším a nejdovádivějším živočichem byla jednoznačně hravá vydra říční-).

Zaznamenané druhy: 

Rostliny: pryskyřník prudký, hluchavka bílá, hluchavka skvrnitá, konopice pýřitá, černohlávek obecný, kostival lékařský, rozrazil perský,  vikev plotní, jetel luční, jitrocel větší, krvavec toten, netýkavka žláznatá, kakost luční, knotovka bílá, penízek rolní, štětka planá, lopuch menší, vratič obecný, čekanka obecná, turan roční, řebříček obecný, slunečnice topinambur, chrpa luční, loubinec „psí víno“, platan javorolistý, brslen evropský, svída krvavá, chmel otáčivý, ocún jesenní

Živočichové: slimák popelavý, potápka roháč, labuť velká, husa velká, kachna divoká, lžičák pestrý, čírka obecná, racek bělohlavý, volavka popelavá, volavka bílá, kormorán velký, sýkora koňadra, mlynařík dlouhoocasý, sojka obecná, strakapoud velký,

Proskovice a okolí, 1.10.2022, 10.00 – 12.30

Člen našeho kroužku Vašek nám na schůzce podal tajnou informaci: už kvetou! Kde? Na louce nedaleko Proskovic u řeky Odry. Dali jsme to vědět ostatním členům kroužku a jednu sobotu jsme vyrazili. Když jsme dorazili na místo, kde byla ještě před dvěma týdny rozkvetlá louka, vypadalo to, že už jsou po odkvětu. Ale několik jedinců jsme ještě našli:) Máme na mysli velmi pěknou a zajímavou rostlinu, krásku podzimu: ocún jesenní.

Ocúny často kvetou na vlhkých loukách, v Poodří jsou oblasti, kde se vyskytuje celkem hojně. Květy mají velmi dlouhou korunní trubku, která sahá dost hluboko pod zem. Kvete od srpna až do října, listy se objevují na jaře. Po opylení na podzim velmi rychle vadne, semeník přezimuje v půdě a na jaře se tobolka dostává na povrch půdy. Celá rostlina je velmi jedovatá. Obsahuje alkaloidní látky, zvláště kolchicin.

Zaznamenané druhy:

Rostliny: přeslička bahenní, přeslička rolní, pryskyřník prudký, vlaštovičník větší, vrbina obecná, zvonek rozkladitý, kostival lékařský, jetel luční, jetel plazivý, štírovník růžkatý, jitrocel větší, netýkavka malokvětá, netýkavka žláznatá, hluchavka nachová, černohlávek obecný, pomněnka, rozrazil perský, loubinec „psí víno“ v zahradě, chrastavec rolní,  turan roční, kopretina bílá, chrpa luční, pcháč zelinný, lopuch menší, topinambur hlíznatý, olše lepkavá, brslen evropský, hloh, katalpa, ocún jesenní

Živočichové: plzák, saranče, kněžice, volavka popelavá, strakapoud velký, žluna zelená, rehek domácí, vrabec domácí, konipas bílý

Štramberk a okolí, 25.6.2022, 8.50 – 14.20

Máme tady závěr školního roku a tradiční návštěvu přírodních zajímavostí Štramberku a blízkého okolí. Toužili jsme spatřit po několika letech jasoně červenookého a proto jsme tentokrát nejprve zavítali na vrch Kotouč. Cestou k jeskyni Šipce jsme objevovali zajímavé druhy rostlin (např. měsíčnici vytrvalou s podlouhle eliptickými plody šešulkami nebo oba druhy kapradiny sleziníku) a určovali zpěv ptáků v korunách stromů. Průzkum světoznámé jeskyně Šipka byl tak náročný, že jeden člen našeho výzkumného týmu uklouzl, upadl a pořádně se zamazal:) Ale nový objev čelisti neandertálského člověka se nezdařil:) Z vrcholu kopce Kotouče je na jednom místě výhled na lom sloužící k těžbě vápence. Zde jsme poznávali vápnomilné rostlinky a tehdy to přišlo – jasoň! A druhý, třetí; byli tu, neposední, stále přelétávali, takže vyfotit se je nepodařilo. Až jsme se jich nabažili, pokračovali jsme po značené stezce kole přírodní zajímavosti Jurův kámen až do Štramberku. Na náměstí v jedné pekárně pečou výborné štramberské uši, které plní šlehačkou. To jsme si pochutnali.

Po krátkém odpočinku jsme od náměstí stoupali nad lom Kamenárku kolem památné lípy. Z horního patra lomu jsme pomalu opatrně scházeli dolů a objevovali další zajímavé druhy rostlin – kokrhel, šalvěj přeslenitou (babské ucho, film Dívka na koštěti) či silenku nadmutou a v lesíku ještě kvetoucí lilii zlatohlavou a bělozářku větevnatou. Po chvíli se už před námi otevřel velký lom s botanickou zahradou. A měli jsme štěstí. Kolem nás začal poletovat velký jedinec jasoně a začal si sedat na květy rostlin a my ho mohli krásně vyfotit na krátkou vzdálenost. Byla to paráda. V botanické zahradě jsme obdivovali hlaváč lesklý vápnomilný, kruštík bahenní a v jezírkách obojživelníky kuňky a čolky a plže okružáky a plovatky. V lomu známe jedno místo, kde lze najít fosilie pradávných živočichů z doby druhohor, kdy se místní vápence tvarovaly na dně moře. Po krátkém hledání jsme byli úspěšní a našli několik článků stonků lilijic, které patří mezi ostnokožce.

Byli jsme unaveni teplým počasím a badatelskou aktivitou. Času už bylo málo a my spěchali na vlakové nádraží. I tak spokojenost vládla naší skupinou. Při příchodu na nádraží jsme si ještě jednou prohlédli jasoně, tentokrát ve znaku na vlakových vagónech stojících na nádraží.

Zaznamenané druhy:

Rostliny: sleziník routička, sleziník červený, samorostlík klasnatý, netřesk, rozchodník, vrbina penízková, vrbovka horská, vlaštovičník větší, jitrocel prostřední, jitrocel kopinatý, bršlice kozí noha, hvozdík kartouzek, silenka nadmutá, kakost luční, kakost smrdutý, kakost krvavý, vikev ptačí, komonice lékařská, čičorka pestrá, úročník bolhoj,  měsíčnice vytrvalá, kokořík mnohokvětý (plody), svízel vonný (mařinka vonná), svlačec svlačec rolní, hluchavka skvrnitá, měrnice černá, dobromysl obecná, hadinec obecný, náprstník velkokvětý, kokrhel větší, tolita lékařská, zvonek broskvolistý, třezalka, hlaváč lesklý vápnomilný, čekanka obecná, řebříček sličný, rmen barvířský, chrpa čekánek, turan, kopretina bílá, loubinec „psí víno“, javor mléč, platan javorolistý, zimolez, lilie zlatohlávek, bělozářka větevnatá, kruštík bahenní

Bezobratlí: okružák ploský, plovatka bahenní, zlatohlávek zlatý, zdobenec skvrnitý, mravenec dřevokaz, jasoň červenooký, okáč bojínkový

Obojživelníci: čolek, kuňka, skokan hnědý

Ptáci: strakapoud velký, rorýs obecný, hrdlička zahradní, poštolka obecná, brhlík lesní, strnad obecný, pěnice pokřovní, pěnice černohlavá, pěnkava obecná, rehek domácí, červenka obecná, budníček menší, drozd zpěvný, kos černý

Kozmické ptačí louky, Jilešovice, Kozmice, 11.6.2022, 9.00 – 13.00

Kozmické ptačí louky jsou biologicky cennou mokřadní lokalitou rozkládající se mezi obcemi Kozmice, Jilešovice a Dolním Benešovem. Na ploše asi 65 hektarů byly vybudovány vodní kanály, které napájejí vodou několik jezírek a tůní vhodných pro vodní rostliny a hnízdící ptáky. V době tahu ptáků na jaře a na podzim lze zde zastihnout velké množství ptáků z řádů vrubozobí, dlouhokřídlí (bahňáci), brodiví na pěvců. Bohatý psárkový travní porost s ostřicí spásají dovezení polodivocí exmoorští koníci (má jich být až 40 ex.) a nově vysazený chlupatý náhorní skot (asi 20 ex.).

Na vlakové stanici v Jilešovicích jsme vystoupili a vydali se k loukám přes nově postavený most přes řeku Opavu. V posledních dvou letech probíhá na hlučínské štěrkovně a blízkém okolí úprava břehů a odvodňovacích kanálů. Ale toho železa, betonu a asfaltu je nějak moc! Přírodní ráz břehů štěrkovny a okolí se vytratil. Již cestou k ptačí pozorovatelně jsme sledovali život: např. hnízdění jiřiček pod železničním mostem, poskakování konipasů bílých na říčním splavu, druhové bohatství rostlin na louce (zemědým, štírovník, hrachor luční, heřmánek,…). Při cestičce k pozorovatelně Petra Čolase (bývalý ředitel ZOO Ostrava) nás překvapil silný drsný zpěv rákosníka velkého. Na pozorovatelně jsme pobyli krátkou chvíli, protože hned za námi šla větší výprava pozorovatelů ptáků, kterým jsme nechtěně dali přednost. Takže jsme to zkusili s pozorováním na druhé části Kozmických luk, kde jsme měli možnost sledovat z pozorovatelny pro veřejnost nepřístupné. Uvnitř nás zaujalo kulovité vosí hnízdo. Početně ani druhově jsme na loukách moc ptáků neviděli. Buď byli již po vyhnízdění (např. husy, hoholi, čejky) nebo nehnízdili (např. čírky). Čas odjezdu vlaku se blížil a my putovali zpět na vlakovou stanici v Jilešovicích.

Zaznamenané druhy:

Rostliny: pryskyřník prudký, zemědým lékařský, sléz lesní, kerblík lesní, kohoutek luční, jitrocel větší, penízek rolní, kokoška pastuší tobolka, pumpava obecná, kakost luční, štírovník růžkatý, hrachor luční, jetel luční, jetel plazivý, knotovka bílá, rozrazil perský, kostival lékařský, škarda, heřmánek pravý, lopuch menší

Hmyz: babočka bodláková, střevlík fialový, vosa – hnízdo

Obojživelníci: kuňka obecná, skokan „zelený“

Ptáci: čáp bílý, volavka bílá, volavka popelavá, polák chocholačka, husa velká, labuť velká 2 ex., racek chechtavý, racek bělohlavý, čejka chocholatá, vodouš rudonohý 1 ex., kulík říční, káně lesní, stehlík obecný, skřivan polní, strnad obecný, strnad rákosní, jiřička obecná, zvonohlík zahradní, vrabec domácí, pěnkava obecná, sýkora koňadra, konipas bílý, rehek zahradní, rákosník velký, rákosník proužkovaný, cvrčilka říční, lejsek bělokrký, brhlík lesní, budníček menší

Zbrašovské aragonitové jeskyně, Hranická propast, Teplice nad Bečvou, Hranice – arboretum, 7.5.2022, 9.00 – 13.40

Po třech letech jsme navštívili pro naše výpravy novou lokalitu Teplice nad Bečvou až Hranice. V Teplicích se nacházejí známě Zbrašovské aragonitové jeskyně  vytvořené hydrotermálními procesy na území Hranického krasu. Hlubinné vývěry teplé kyselky se zvýšeným obsahem oxidu uhličitého se podílely na formování krasu a dnes se využívají k léčebným lázeňským účelům. Nerost aragonit je chemicky podobný kalcitu, ale krystaly se tvoří v kosočtverečné soustavě (u kalcitu v klencové, šesterečné). Jeskyně jsou unikátní tím, že se zde nacházejí gejzírové stalagmity, jsou nejteplejšími jeskyněmi ČR (asi 14°C) a v nižších prostorách jeskyní je zvýšené množství smrtelného oxidu uhličitého.

Počasí nám na začátku výpravy moc nepřálo, pršelo a byla zima. Ale nám to nevadilo, protože naše kroky nejprve směřovaly do jeskyní. Poté jsme si odpočinuli v centru lázní a ochutnali místní kyselku z upravených vřídel. Po načerpání nových sil jsme se užuž nemohli dočkat návštěvy nejhlubší propasti na světě Hranické propasti se změřenou hloubkou přes 470 metrů. Předtím jsme se naladili návštěvou informačního centra, v kterém si někteří z nás vyzkoušeli virtuální cestu do hlubin propasti. Uf, to byla ale fuška:) Počasí se zlepšilo, zasvítilo i sluníčko. Po krátkém výstupu jsme dospěli k okraji propasti a z můstku nad ohromnou jámou jsme se kochali pohledem na jezírko na dně. Jaké to asi musí být se spustit na dno k jezírku a ponořit se do tmavých vod ve skutečnosti! Když jsme se pohledem nabažili, putovali jsme NPR Hůrka do Hranic. Naučná stezka nás vedla kolem bývalého hrádku Svrčov, který hlídal starou obchodní cestu údolím řeky Bečvy, a vyhlídky u sochy sv. Jana Nepomuckého.

Na konci putování v Hranicích nás čekala prohlídka arboreta u Střední lesnické školy, kde je k vidění několik desítek vysazených druhů dřevin z celého světa. Samozřejmě jsme vyhledali mamutí strom sekvojovec obrovský s tlustou měkkou vrstvou pod borkou, která chrání strom před plameny požárů ve své původní domovině. Zatím nedosahuje rozměrů jedinců z míst přirozeného výskytu v Severní Americe. Po celodenním putování jsme si na chvíli odpočinuli v altánku a pak už udělali jen pár kroků na nádraží, nasedli do vlaku a jeli domů.

Zaznamenané druhy:

Rostliny: sleziník routička, sasanka hajní, plicník tmavý, ptačinec velkokvětý, ptačinec žabinec, kokořík mnohokvětý, šťavel kyselý, vlaštovičník větší, hrachor jarní, kakost smrdutý, pryšec chvojka, pryšec mandloňovitý, pomněnka, violka lesní, rozrazil perský, rozrazil rezekvítek, svízel přítula, mařinka (svízel) vonná,  česnáček lékařský, kokoška pastuší tobolka, hluchavka skvrnitá, hluchavka bílá, hluchavka žlutá, zběhovec plazivý, popenec obecný, hvězdnatec zubatý, barvínek menší,  jestřábník zední, břečťan popínavý, javor mléč, javor klen, javor babyka, líska obecná  konvalinka vonná

Hmyz: chrobák lesní, zlatohlávek

Ptáci: kachna divoká, strakapoud velký, stehlík obecný, budníček menší, zvonohlík zahradní, sýkora koňadra, sýkora modřinka, drozd zpěvný, kos černý, pěnkava obecná, rehek domácí, strnad obecný, pěnice černohlavá, střízlík obecný, sojka obecná, králíček ohnivý

NPR Polanská niva a rybníky, Polanka nad Odrou, 23.4.2022, 8.50 – 13.00

Za pěkného jarního počasí se náš kroužek vypravil na procházku s přírodovědným průzkumem okolí rybníků u Polanky nad Odrou a krátce jsme navštívili i NPR Polanská niva. Hned u prvního rybníku jsme se na chvíli zastavili, poznávali rostlinky a poslouchali zpěvy ptáků. Někteří účastníci výpravy byli překvapeni, kolik toho lze zaznamenat jen co se člověk trochu vzdálí od silnice nebo železniční trati.

Každou hladinu rybníků jsme prohlíželi a určovali spatřené druhy vodních ptáků. Překvapením bylo pozorování dravce orlovce říčního, který se specializuje na lov ryb. Bohužel jsme ho neviděli zřetelně, byl daleko a navíc se od nás vzdaloval. Dále stojí za zmínku nálezy obojživelníků. Jednak v kaluži plavaly kuňky obecné a na louce jsme si prohlédli krásnou rosničku zelenou. Hlas rosničky, její typické brekekeke…,je velmi silný a zvláště v noci je slyšet na vzdálenost několika stovek metrů. Jarní rostlinný aspekt byl v plném proudu, hlavně kvetlo hodně česnáčků.

Na louce jsme si zahráli i několik her s tenisákem. Házení míčkem nám celkem šlo:) Na závěr výpravy jsme v obci viděli obsazené hnízdo s oblíbeným čápem bílým.

Zaznamenané druhy:

Rostliny: orsej jarní, sasanka hajní, hrachor jarní, podbílek šupinatý, česnáček lékařský, řeřišnice luční, violka lesní, rozrazil rezekvítek, rozrazil perský, zběhovec plazivý, popenec obecný, hluchavka skvrnitá, svízel přítula, podběl lékařský

Hmyz: šidélko, babočka paví oko, bělásek řeřichový, modrásek

Obojživelníci a plazi: kuňka obecná, rosnička zelená, ještěrka obecná

Ptáci: potápka malá, potápka roháč, čáp bílý (2 ex., 1 na hnízdě), volavka bílá (2 ex.), morčák velký (samice s 10 mláďaty), kachna divoká, kopřivka obecná, polák velký, polák chocholačka, labuť velká,  husa velká (pár se 6 mláďaty), bažant obecný, strakapoud velký, strakapoud prostřední, žluna šedá, lyska černá, ledňáček říční, orlovec říční, káně lesní, holub hřivnáč, hrdlička zahradní, budníček menší, pěnice černohlavá, pěnice pokřovní, sýkora koňadra, sýkora modřinka, strnad obecný, pěnkava obecná, červenka obecná, střízlík obecný, lejsek bělokrký, kos černý, brhlík lesní, zvonek zelený, rehek zahradní, zvonohlík zahradní

Savci: rejsek obecný – uhynulý

Přerov – Národní přírodní rezervace Žebračka, Přerovský luh, 27.3.2022, 8.40 – 14.00

Po jednoroční přestávce se náš kroužek vypravil na tradiční březnovou procházku jarní přírodou Přerovska. Počasí nám přálo, bylo slunečno a v poledne i teplo.

Část naší cesty vedla podél řeky Bečvy po naučné stezce Přerovským luhem. Pozorovali jsme poslední zimující jedince vodních ptáků, okusy a skluzavky bobra evropského, nebývalý porost podbílku šupinatého. Podbílek je nezelená rostlina, která pomocí přísavek se přisaje k hostitelské dřevině a odebírá mu vodu a živiny (cizopasí na kořenech listnatých stromů). Chvíli jsme postáli u krmítka vedle Malé laguny a sledovali přilétající návštěvníky, např. dlaska s velmi tlustým zobákem a sýkoru babku s úhlednou tmavou čepičkou na temeni hlavy.

A pak honem honem do lužního lesa Žebračka. Pokvete ladoňka a další zajímavé druhy? Čekalo nás radostné uvítání. Téměř celý les (zvláště vlhčí část) byl dosti hustě porostlý rozkvetlými modrými ladoňkami, bílou zapalicí, kyčelnicí žláznatou, žlutým hvězdnatcem, sasankami a zbytky sněženek. V jednom místě lesa krásně žlutě kvetl mohutný keř dřínu jarního.  Pěkný jarní aspekt. A my jsme se kochali:)

Co nás zklamalo bylo celkové sucho i ve vlhčí části lesa kolem potoka Strhance. Bohužel tuto situaci nezmiňujeme poprvé. Kde jsou ty roky, kdy se téměř nedalo kolem potoka projít pro velké tůňky se zajímavými bezobratlými. Tentokrát jsme ani nezkoušeli bezobratlé chytat (a samozřejmě následně vracet zpět), nemělo to smysl. Tak snad příště. Bude nějaké příště?

Ale čas nám utíkal a my si museli pospíšit na vlak zpět do Ostravy.

Zaznamenané druhy:

Rostliny: orsej jarní, sasanka hajní, sasanka pryskyřníkovitá, zapalice žluťuchovitá, dymnivka plná, plicník tmavý, mokrýš střídavolistý, violka vonná, bažanka vytrvalá, kyčelnice žláznatá, hluchavka skvrnitá, popenec obecný, hvězdnatec zubatý, štětinec laločnatý, křídlatka, podbílek šupinatý, topol šedý, ochmet evropský, dřín jarní

ladoňka karpatská, křivatec žlutý, sněženka podsněžník, listy česneku medvědího

Hmyz: babočka bílé c, babočka kopřivová, žluťásek řešetlákový, dlouhososka

Ptáci: kachna divoká, morčák velký samice, labuť velká, racek chechtavý, holub hřivnáč, strakapoud velký, žluna zelená, pěnkava obecná, stehlík obecný, konipas bílý, budníček menší, pěnice černohlavá, brhlík lesní, sýkora modřinka, sýkora koňadra, sýkora babka, střízlík obecný, červenka obecná, zvonek zelený, rehek domácí, dlask tlustozobý, sojka obecná, vrána šedivka

 

Ostrava – řeka Ostravice a Odra, Sýkorův most až Koblov, 20.2.2022, 8.30 – 11.30

Zaznamenané druhy:

Rostliny: štětinec laločnatý, štětka planá

Ptáci: kachna divoká 121 ex., lyska černá 14 ex., potápka malá 1 ex., racek chechtavý 50 ex., racek bouřní 1 ml., racek bělohlavý, žluna zelená, strakapoud velký, káně lesní, sýkora modřinka, sýkora koňadra, konipas bílý, kavka obecná, straka obecná, havran polní

 

 

Ostrava-Heřmanice – Přírodní památka Heřmanský stav, 11.12.2021, 9.00 – 12.30

Zaznamenané druhy: 

Ptáci: kachna divoká 22 ex., racek bělohlavý, bažant obecný, strakapoud velký, káně lesní, poštolka obecná, zvonek zelený 20 ex., kos černý, střízlík obecný, drozd kvíčala, sojka obecná, sýkořice vousatá, mlynařík dlouhoocasý, sýkora modřinka, vrána šedivka

 

 

Studénka – Přírodní rezervace Kotvice a okolí, 9.10.2021, 9.00 – 14.00

Zaznamenané druhy: 

Rostliny: řebříček obecný, pampeliška, čekanka obecná, turan roční, chrpa, zlatobýl kanadský, lopuch menší, jetel luční, kopřiva dvoudomá, vlaštovičník větší, netýkavka žláznatá, hluchavka skvrnitá, kakost luční, kotvice plovoucí (plody oříšky), loubinec „psí víno“, chmel otáčivý, brslen evropský, svída krvavá, javor babyka

Ptáci: potápka roháč, lyska černá, labuť velká, husa velká 260 ex., morčák velký 3 ex., lžičák pestrý, polák chocholačka, polák velký, kachna divoká, ostralka štíhlá 5 ex., čírka obecná, zrzohlávka rudozobá 5 samic, kormorán velký, volavka popelavá, volavka bílá, ledňáček říční, žluna zelená, kavka obecná, vrána šedivka, sýkora koňadra, ťuhýk šedý, kos černý, mlynařík dlouhoocasý, hnízda jiřiček a vlaštovek

 

 

Štramberk a okolí, 20.6.2021, 9.40 – 14.00

Po delší době (po roce a půl) pokračuje náš kroužek pravidelnými schůzkami a výpravami do přírody. Kvůli koronavirovým omezením jsme několik pravidelných výprav v roce 2020 a v první polovině roku 2021 nemohli absolvovat. Až na konci školního roku 2020/2021 jsme opět zavítali do nevšední přírody okolí Štramberku. Výskyt rostlin určuje hlavně vápencový geologický podklad s typickou vápnomilnou flórou. Opět jsme nejprve navštívili botanickou zahradu, prošli jsme celým lomem a hledali zajímavé přírodniny. Nejvíce zajímavostí jsme objevili v několika nádržích s čistou vodou, např. kuňky, čolky, pijavky, okružáky, plovatky. A nezapomněli jsme na vyhledávání fosilií, konkrétně články druhohorních ostnokožců lilijic. Velké vedro, které panovalo, nás donutilo si najít trochu stínu, posvačit a odpočinout si. Při odchodu z botanické zahrady jsme usoudili, že tento rok bylo botanických zajímavostí méně než minulé roky. Nad lomem jsme procházeli lesíkem a zde jsme ve stínu objevili krásně kvetoucí lilii zlatohlavou. Na chvíli jsme se zastavili v horním lomu Kamenárce u téměř vyschlé nádrže, v které se rozmnožují obojživelníci.

Pak jsme sestoupili dolů do městečka: Na náměstí v jedné vybrané pekárně pečou znamenité štramberské uši, plní je šlehačkou a ovocem. To jsme si pochutnali. Po příjemném odpočinku jsme pospíšili pod vrch Kotouč. Zájemci vyšli k světoznámé jeskyni Šipka, kterou si i prohlédli. Jeskyně se proslavila mimo jiné nálezem části čelisti neandertálského člověka. Cestou jsme si prohlédli dva druhy rostlin se zajímavými jmény: večernice a měsíčnice.

Čas nás tlačil a my se museli vypravit na vlakové nádraží a jet domů. Doufám, že se příští rok do Štramberka vrátíme a pokusíme se objevit motýla, kvůli kterému sem pravidelně jezdíme – jasoně červenookého. Tak jsme si ho aspoň prohlédli ve znaku na vlakových vagónech stojících na nádraží 🙂

Zaznamenané druhy: 

Rostliny: sleziník červený, sleziník routička (obě kapradiny), javor babyka, javor mléč, javor klen, leknín, pryskyřník prudký, jitrocel prostřední, jitrocel kopinatý, hadinec obecný, hvozdík kartouzek, zvonek broskvolistý, náprstník velkokvětý, komonice lékařská, štírovník lékařský, úročník bolhoj, čičorka pestrá, večernice vonná, měsíčnice vytrvalá, tužebník jilmový, turan roční, tolita lékařská, svízel, rozchodník ostrý, lilie zlatohlavá

Rostliny z 26.6.2021: samorostlík klasnatý, šalvěj přeslenitá, silenka nadmutá, hlaváč lesklý vápnomilný, pryšec mandloňovitý, okrotice bílá

Ptáci: pěnkava obecná, zvonohlík zahradní, pěnice černohlavá, budníček menší, rehek domácí, strnad obecný, budníček lesní min. 5 zp. (26.6.2021), žluna zelená, strakapoud velký, rorýs obecný

Bezobratlí: ´hlemýžď zahradní, okružák ploský, plovatka bahenní, páskovka, roháček kozlík, zákeřnice, masařka, vážka ploská,

Obojživelníci a plazi: kuňka obecná, čolek, užovka obojková

Kozmické ptačí louky, štěrkovna u Hlučína, 14.12.2019, 9.00 – 13.00

Ve veřejných médiích se objevily zprávy o vysazení polodivokých exmoorských poníků na lokalitě Kozmické ptačí louky. Tito poníci sem byli dovezeni z Milovic, což je obec ve středních Čechách. Poblíž této obce se nachází bývalý vojenský prostor, ve kterém jsou v rámci projektu Česká krajina vysazena stáda právě těchto krásných poníků a také mohutných praturů a zubrů. Tito býložravci ve střední Evropě žili spolu až do středověku a spásáním vegetace ovlivňovali krajinu tak, že lesy byly rozvolněné a stepi nezarůstaly křovím. Stejnou úlohu mají exmoorští poníci také u nás na Kozmických loukách. Celkem třináct poníků se prohání na malebném místě, kde je vytvořena spousta rybníčků, tůněk a mokřadů k hnízdění ptáků vázaných na vodní prostředí. Během naší výpravy jsme navštívili vyvýšenou pozorovatelnu, ze které jsme viděli stádo poníků z ptačí perspektivy, nicméně ptačí obyvatelé se před námi úspěšně ukryli a ty jsme neviděli.

Cestou kolem hlučínské štěrkovny jsme mohli pozorovat vzácné zimní hosty, kteří k nám přiletěli ze severu za teplem. Ne, nepotkali jsme se s turisty ze Skandinávie, ale obdivovali jsme ptačí rarity – čtyři elegantní potáplice severní, jednu potáplici malou, čtyři turpany hnědé a dále potápku rudokrkou, množství hoholů severních, morčáků velkých a mohutné hejno kormoránů velkých – bylo jich téměř 500! Potáplice severní se za potravou noří pod hladinu vody na několik desítek sekund a během této doby uplave několik desítek metrů. Turpani se živí měkkýši a zajímavostí je, že v naší štěrkovně se živí slávičkami mnohotvárnými, jejichž schránky lze pozorovat silným dalekohledem v turpaních zobácích.

Výprava se nám velice líbila a moc se těšíme na další zimní vycházku.

Zaznamenané druhy:

Ptáci: volavka popelavá, racek „stříbřitý“, racek chechtavý, potáplice severní 4 ex., potáplice malá 1 ex., potápka roháč 8 ex., potápka rudokrká 1 ex., kachna divoká asi 110 ex., hohol severní min. 19 ex., morčák velký min. 8 ex., polák chocholačka min. 9 ex., husa velká 68 ex., husa polní a běločelá přelet 34 ex., labuť velká 7 ex., kopřivka obecná 3 ex., turpan hnědý 4 ex., kormorán velký asi 470 ex., lyska černá 40 ex., ledňáček říční

poštolka obecná, káně lesní, drozd kvíčala, sýkora koňadra, straka obecná, sojka obecná

Savci: polodivocí exmoorští poníci, srnec obecný

Přírodní památka Heřmanský stav, Ostrava-Heřmanice, 16. 11. 2019, 8.30 – 12.30

Zaznamenané druhy:

Rostliny: lilek černý, durman obecný, vratič obecný, turan roční, zlatobýl kanadský, štětka planá, topol osika, javor mléč, hloh, brslen evropský

Bezobratlí: vřetenatka, žlabatka růžová a listová – hálky, cvrček domácí, škvor

Ptáci: racek chechtavý, racek „stříbřitý“, kormorán velký, volavka popelavá, husa velká 42 ex., kachna divoká, lžičák pestrý 1 ex., čírka obecná 48 ex., orel mořský 1 dospělý

strakapoud velký, žluna zelená, sýkora modřinka, sýkora koňadra, mlynařík dlouhoocasý, střízlík obecný, drozd kvíčala, kavka obecná, havran polní

 

 

Bartošovice – záchranná stanice, Dolní a Horní rybník, 12. 10. 2019, 8.00 – 13.30

Zaznamenané druhy:

Rostliny: vikev ptačí, konopice, hluchavka bílá, kakost luční, netýkavka žláznatá, svízel, štětka planá, loubinec „psí víno“, turan roční, řebříček obecný, vratič obecný, lopuch menší, krvavec toten, ocún jesenní, platan javorolistý, hloh, svída krvavá

Plazi: užovka obojková

Ptáci: husa velká, labuť velká, polák velký 6 ex. přelet, volavka bílá 30 ex., volavka popelavá, kormorán velký, potápka roháč, racek chechtavý

holub hřivnáč, žluna zelená, poštolka obecná, káně lesní

rehek domácí, drozd kvíčala, kos černý, budníček menší, sýkora koňadra, sýkora modřinka, vrabec polní, vrána šedivka, sojka obecná, kavka obecná

 

 

Štramberk, 15.6.2019, 8.45 – 14.00

Snad žádný rok jsme nevynechali návštěvu unikátní vápencové lokality se zajímavým zastoupením rostlinných a živočišných druhů. Naše kroky nejprve směřovaly do botanické zahrady v bývalém lomu. Na začátku jsme se oddali vyhledávání zkamenělin – článků lilijic z období druhohor. A byli jsme úspěšní. Kromě několika článků lilijic byl nalezen i osten ježovky. Lilijice a ježovky jsou skupiny tzv. ostnokožců, živočichů, kteří byli hojní v mořích v dávné geologické minulosti (prvohory, druhohory). V současné době už tak druhově bohaté skupiny nejsou. Až jsme se nabažili kutání, prošli jsme celý lom a pátrali po přírodních zajímavostech. Za zmínku stojí objev vzácné vápnomilné rostliny hlaváče lesklého nebo orchidejí prstnatce pleťového nebo májového s charakteristickými tečkami na listech. Kolem jezírek poletovalo hojně šídel a dalších vážek, v čisté vodě odpočívali okružáci, plovatky i čolek.

Za menším lomem Kamenárkou jsme sestoupili na náměstí ve Štramberku, kde v jedné vybrané pekárně pečou výborné Štramberské uši, přidají k tomu šlehačku a pak je to mňam, mňam. Po příjemném odpočinku na lavičce ve stínu stromů jsme pospíšili na vrch Kotouč. Zde si prohlédli světoznámou jeskyni Šipku proslavenou nálezem části čelisti neandertálského člověka. Nad jeskyní z vrcholu Kotouče je překrásný pohled na okolí, hlavně na lom, který bohužel kopec „ujídá“. Přestože počasí bylo velmi teplé i slunečné, létající klenot Štramberka jasoně červenookého jsme nespatřili. Škoda, snad příští rok.

Čas nám rychle utíkal a my se museli odebrat na vlak a jet domů. Příští rok se sem jistě vrátíme a už se těšíme na další přírodní zajímavosti tohoto malebného místa nedaleko Ostravy.

Zaznamenané druhy:

Rostliny: komonice lékařská, štírovník růžkatý, čičorka pestrá, pamětník rolní, šalvěj luční, šalvěj přeslenitá, tolita lékařská, hlaváč lesklý vápnomilný, chrastavec rolní, zvonek broskvolistý, hvozdík kartouzek, jitrocel kopinatý, jitrocel prostřední, kokrhel luštinec, černýš rolní, náprstník velkokvětý, chrpa čekánek, turan roční, svízel povázka, mochna písečná, kuklík městský, měsíčnice vytrvalá, kakost maličký, kakost smrdutý, rozchodník ostrý, vrbovka horská, leknín bělostný, řezan pilolistý, silenka nadmutá, silenka nicí, svlačec rolní, hlístník hnízdák, prstnatec pleťový, prstnatec májový, lilie zlatohlavá, vachta trojlistá, habr, javor mléč, javor babyka, sleziník červený, sleziník routička

Bezobratlí: okružák ploský, plovatka bahenní, slíďák vlhkomilný, zlatohlávek

Obojživelníci: čolek

Ptáci: pěnkava obecná, budníček menší, budníček lesní, pěnice černohlavá, strnad obecný, sýkora koňadra, stehlík obecný, zvonohlík zahradní, rorýs obecný, káně lesní

 

Teplice nad Bečvou – Zbrašovské aragonitové jeskyně, NPR Hůrka, arboretum v Hranicích, 26.5.2019, 9.00 – 15.00

Chtělo by to navštívit místo, kde jsme s naší výpravou ještě nebyli, poznat něco nového. Výběr padl na malebné lázeňské místo v údolí řeky Bečvy, není přece žádný problém dojet vlakem do Teplic. Hned u nádraží v Teplicích nad Bečvou jsme navštívili informační centrum, kde jsme získali první informace o místních aragonitových jeskyních a Hranické propasti. Přes park a most nad řekou jsme se pomalu loudali k jeskyním a po cestě již koukali kolem sebe a hledali rostliny a hmyz, např. roháčka kozlíka jsme viděli několikrát.

Zdejší hydrotermální krasové území je známé přirozenými hlubinnými vývěry kyselky (minerální vody) s vysokým obsahem oxidu uhličitého, které zdejší podzemní prostory tvarovaly a využívají se také k lázeňským účelům. Výplně zdejších jeskyní tvoří kromě běžného kalcitu i vzácnější nerost – aragonit. Aragonit se chemicky kalcitu podobá, ale krystaly jsou uspořádány v kosočtverečné soustavě (kalcit v klencové, šesterečné). Zbrašovské jeskyně jsou v ČR unikátem tím, že se zde nacházejí tzv. gejzírové stalagmity, jsou nejteplejšími jeskyněmi (14°C) a zvýšené množství oxidu uhličitého v nižších částech jeskyní, které jsou pro člověka smrtelné.

Po návštěvě jeskyní jsme chvíli pobyli a odpočinuli si v centru lázní a pak hurá na procházku národní přírodní rezervací Hůrka s nejhlubší zatopenou propastí na světě. Hranická propast (zvaná také Macůška) má hloubku suché části 69,5 m a hloubku zatopené části je minimálně 404 m. Celá hloubka propasti není zatím známa! Odborníci odhadují možnou hloubku 800 až 1200 m! Z nově vytvořeného můstku nad propastí jsme se hodnou chvíli kochali pohledem na jezírko na dně propasti, na kolmé stěny a uvažovali, jaké to musí být spustit se na dno, popř. ponořit a potápět se v tmavých vodách jezírka. Když jsme se pohledem nabažili, naše kroky směřovali po hřebeni kopce NPR Hůrka do Hranic. Celou dobu nás provázel smíšený les tvořený bukem, všemi třemi druhy javorů, habrem, lípou a jehličnany. Procházeli jsme i kolem dvou historických míst: zříceniny hrádku Svrčov, který zřejmě hlídal starou obchodní cestu údolím Bečvy, a vyhlídky u sochy svatého Jana Nepomuckého. To byla výška! a hezký pohled na lázně i město Hranice.

Naproti vlakovému nádraží Hranice město se nachází areál Střední lesnické školy s pěkným arboretem. Na ploše asi 3 ha se nachází přes 200 druhů dřevin z celého světa. Mají zde vysazený i sekvojovec obrovský, který patří v místě původního výskytu k největším stromům na světě (tzv. mamutí strom). Mnozí členové výpravy byli již hodně unavení a dali přednost odpočinku v příjemném prostředí altánku. Na vlakové nádraží nebylo daleko, hópsli jsme do vlaku a hurá domů.

Zaznamenané druhy:

Rostliny: pryskyřník prudký, kohoutek luční, ptačinec velkokvětý, pomněnka, vlaštovičník větší, brčál menší, kakost smrdutý, svízel přítula, svízel bílý, mařinka vonná, hluchavka žlutá, zběhovec plazivý, rozrazil perský,  kopretina bílá, turan roční, kokořík mnohokvětý, konvalinka vonná, srha laločnatá, javor klen, javor babyka, javor mléč

Hmyz: zlatohlávek zlatý, roháček kozlík, klikoroh devětsilový, mrchožrout housenkář, kněžice páskovaná, ruměnice pospolná

Ptáci: sedmihlásek hajní, pěnkava obecná, konipas horský, konipas bílý, rehek domácí, rehek zahradní, zvonek zelený, budníček menší, zvonohlík zahradní, sýkora modřinka, sýkora koňadra, sýkora babka, drozd zpěvný, kos černý, červenka obecná, střízlík obecný, jiřička obecná – hnízdění, stehlík obecný, lejsek bělokrký, žluva hajní, brhlík lesní, káně lesní, strakapoud velký, žluna zelená, holub hřivnáč, hrdlička zahradní, rorýs obecný

 

PR Rezavka a Polanský les, Ostrava, 13.4.2019, 9.00 – 12.30

Zaznamenané druhy:

Rostliny: orsej jarní, sasanka hajní a pryskyřníkovitá, pryskyřník kosmatý?,  plicník tmavý, hluchavka skvrnitá a nachová, zběhovec plazivý, popenec obecný, kokoška pastuší tobolka, kyčelnice žláznatá, řeřišnice luční, česnáček lékařský, šťavel kyselý, mokrýš střídavolistý, devětsil bílý,  bažanka vytrvalá, violka vonná a lesní, štětinec laločnatý, dymnivka dutá, podbílek šupinatý, hvězdnatec zubatý, svízel přítula, hrachor lecha, prvosenka vyšší, křivatec žlutý, česnek medvědí

Ptáci: budníček menší, sýkora koňadra a modřinka, kos černý, pěnice černohlavá, pěnkava obecná, červenka obecná,  brhlík lesní, střízlík obecný, šoupálek dlouhoprstý a krátkoprstý, špaček obecný, sojka obecná, krkavec velký

bažant obecný, morčák velký, kachna divoká, holub hřivnáč, žluna šedá a zelená, strakapoud velký, ledňáček říční, poštolka obecná

 

NPR Žebračka, Přerovský luh, Přerov, 31.3.2019, 8.30 – 14.30

Krásné jarní počasí nás „vyhnalo“ do probouzející se přírody po zimě. Náš hlavní botanický zájem ladoňka karpatská už kvetla minimálně 14 dní, teplé únorové a březnové počasí uspíšilo rozkvět jarního aspektu.

První část naši trasy byla tradičně vedena podél řeky Bečvy Přerovským luhem. Sledovali jsme strakapouda malého, ještěrku, pavouka lovčíka hajního, okusy bobra u tzv. Malé laguny a u krmítka několik druhů pěvců (čížek, zvonek, sýkory koňadra a modřinka, kos,…). Úvodní část jsme zakončili odpočinkem a svačinkou u bufetu s venkovním posezením. Někteří členové kroužku jsou malé děti :), takže jejich pozornost upoutaly průlezky a autíčka, na kterých se vydováděly.

Po nabrání nových sil jsme pokračovali v putování, prošli kolonií zahrádek až do lužního lesa NPR Žebračky. Bezlisté stromy mezi větvemi propouštěly velké množství světla na bylinný podrost jarního aspektu. Fotografické přístroje byly neustále v pohotovosti. A bylo co fotit. Posuďte sami: ladoňky, sasanky (oba druhy), hvězdnatce (kvetlo jich nebývale hodně), zapalice, dymnivky plné, plicníky, kyčelnice žláznaté, keř dřín atd. K dobré náladě nám zpívali ptáci, hned bylo veseleji. Druhá polovina lesa je vlhčí s množstvím periodických tůní. V minulých letech bylo sněhových srážek málo, takže ani tůňky nebyly plné vody. Tento rok byla situace jiná. Dokonce jsme museli změnit závěrečnou část naší cesty, protože od potoka Strhanec voda přetékala přes cestu do podmáčené části lesa. Na konci cesty lesem nás čekalo pozorování živočichů žijících v tůňkách. A bylo na co koukat. Jednak jsme si prohlédli larvy tří druhů chrostíků. Každá larva si vytvořila schránku z jiného materiálu. Jedna lístečkovou, druhá větvičkovou a třetí z drobného materiálu. A pak to přišlo. Objevili jsme žábronožku sněžní. Tento malý korýš plave hřbetem dolů veslováním hrudních nožek. Pro život v periodických tůňkách je vybavena odolností a životností vajíček, která vydrží po vyschnutí vody v bahně i několik let. Po jarním zaplavení biotopu se normálně vyvíjí. Všechny živočichy po prozkoumání a nafocení jsme vrátili zpět do tůňky.

Pak nás čekala cesta na vlakové nádraží v Přerově, a protože čas se zastavit nedá, museli jsme hodně pospíšit.

Zaznamenané druhy:

Rostliny: orsej jarní, zapalice žluťuchovitá, sasanka hajní a pryskyřníkovitá, dymnivka plná, plicník tmavý, kyčelnice žláznatá, violka lesní, hvězdnatec zubatý, štětinec laločnatý, ladoňka karpatská

Bezobratlí: žábronožka sněžní, lovčík hajní, střevlík Ullrichův, 3 druhy chrostíků

Ptáci: rehek domácí, sýkora koňadra a modřinka, stehlík obecný, budníček menší, zvonohlík zahradní, konipas bílý, kos černý, zvonek zelený, vrabec domácí a polní, červenka obecná, pěnice černohlavá, drozd zpěvný,  střízlík obecný, čížek lesní, brhlík lesní, strnad obecný, špaček obecný, sojka obecná, vrána obecná šedá

strakapoud malý a velký, labuť velká, kachna divoká, hrdlička zahradní, holub hřivnáč, racek chechtavý

 

Neobvyklá návštěva

Které druhy ptáků při pozorném sledování můžeme zaznamenat na našem školním dvoře? Co myslíte? Pravidelně se objevují sýkory koňadry a modřinky, pěnkavy, stále hladové kavky a straky, pravidelně hnízdící holubi hřivnáči a hrdličky zahradní, holubi domácí. V létě na sebe často upozorní svištivým hlasem hejno rorýsů letící kolem oken naší školy. Vzácněji se krátce zastaví strakapoud velký nebo ve městech čím dál častěji hnízdící poštolka.

Dne 29.3.2019 naši žáci objevili přes sklo velkého okna schodiště naší školy dvě zajímavé sovičky. Podle velikosti těla a prodloužených „ušních“ peříček nebylo pochyb, že jde o kalouse ušatého, zřejmě samce a samici. Od tohoto okamžiku pravidelně kařdý den sledujeme jen jednoho jedince odpočívat přes den v tisu. Naposledy 10.4,2019. Je pravděpodobné, že samice někde v okolí sedí na hnízdě. K hnízdění si převážně vybírají stará opuštěná hnízda po jiných druzích ptáků (např. vrány, straky, holubi), méně často hnízdí v dutinách stromů nebo na zemi. Hnízdo si nestaví ani zvlášť neupravují.

Pod odpočívajícím „naším“ kalousem jsme našli vývržky, které budeme v rámci biologického kroužku zkoumat. Ve svalnatém žaludku masožravých ptáků se oddělují nestravitelné části potravy (např. kosti, peří, chlupy), slepují se dohromady a ve formě vývržků je ptáci vyvrhují. U kalouse tvoří hlavní složku potravy hraboši.

Doufejme, že „naši“ sovičku budeme ještě několik dní či týdnů pozorovat a že se jí návštěva školního dvora „bude líbit“ :).

 

Ukliďme Česko, ukliďme PR Skučák u Rychvaldu, 23.3.2019, 9.00 – 12.30 

Když se vypravíte za krásného počasí do jarní probouzející se přírody k rybníku, do lesa, na louku, objevíte kolem sebe spoustu druhů kvetoucích jarních rostlin a aktivních živočichů. Kromě těchto pěkných věcí také najdete odporné předměty, odpadky, které nezodpovědní lidé odvážejí či vyhazují do přírody. Vzpomněli jsme na slova písničky Wabiho Daňka: „Pohoří z rezavého plechu, krásně se vyjímá v kapradí a mechu …“ nebo“Proč místo lesa moje děti nechtějí navštívit třeba skládku smetí? Těch máme dost.“

Dne 23.3.2019 se pět členů našeho kroužku zúčastnilo celorepublikové akce Ukliďme Česko, která probíhá každoročně v jarních měsících na různých místech České republiky. K úklidu jsme si vybrali přírodní rezervaci Skučák u Rychvaldu. Organizátorem akce byla Slezská ornitologická společnost. Součástí přírodní rezervace je rybník s bohatým rákosovým porostem a okolními mokřadními biotopy. Na rybníku v rákosinách a ostrůvcích hnízdní množství druhů ptáků, např. rackové chechtaví a černohlaví, vrubozobí a pěvci.

Nu a co jsme my uklidili, čeho všeho se lidé zbavují? Peřiny a polštáře, těžkou tašku s dráty a šrouby, sklo, kachličky, všudypřítomné plastové a skleněné lahve, plavky, pneumatiku … Nasbírali jsme asi osm velkých pytlů odpadků a tyto odnesli do sběrného dvora. I když dopoledne bylo hlavně pracovní, příjemně jsme se bavili a na podmáčeném poli vedle rybníku sledovali zajímavé druhy ptáků, např. jespáky bojovné, čejky chocholaté nebo husy velké.

Někteří účastníci budou v uklízecích akcích pokračovat a navštíví i jiné lokality, které hyzdí odpadky a počínající skládky. Cílem akcí je posílení kladného vztahu k přírodě, více si všímat životního prostředí a přispět malým dílem dobré věci. Více o akcích na www.uklidmecesko.cz.

Zimní sčítání ptáků, Ostrava, řeka Odra (Koblov až Antošovice), 23.2.2019, 8.30 – 12.30

Pro zimní sčítání ptáků jsme zvolili trasu kolem řeky Odry z Koblova k lávce přes Odru u Antošovic. Ještě před několika lety se cesta v některých úsecích stávala těžko prostupnou pro hustý porost křídlatky. Naštěstí větší část porostu byla zlikvidována. Nepřehlédnutelná expanzivní rostlina původem z východní Asie se rozšiřuje hlavně kolem vodních toků a ohrožuje původní rostlinná společenstva. Křídlatka je přes 2 metry vysoká rostlina s dutým stonkem a proto od členů výpravy  dostala přezdívku „bambus“. Pomocí delšího stonku jsme si přitáhli a dobře prohlédli nad řekou visící zbytky štětinovitých plodů další nepůvodní rostliny štětince laločnatého; pochází tentokrát ze severní Ameriky.

V jednom místě naší cesty jsme na druhém břehu řeky vyplašili prase divoké, které se hned dalo na útěk. Prasata jsou v naší přírodě přemnožená a mezi Koblovem a Antošovicemi je zaznamenán pravidelný výskyt. Zajímavější pozorování nás ještě čekalo. Před Antošovicemi se přechází lávka vybudovaná přes potok Vrbickou stružku. Nejmladší člen naší výpravy Vojta upozornil na zajímavé bílé zvíře, které zahlédl na břehu potoka pod lávkou. Koukali jsme, dlouho nic neviděli, fotografové byli připraveni. Až najednou se objevil bílý kožíšek lasice hranostaje. Typická zimní srst této malé šelmy v prostředí bez sněhu upozornila na její přítomnost. V každém období roku je konec ocasu černý.

Vzhledem k tomu, že poslední týdny je počasí už téměř jarní a stojaté vody nemají na svém povrchu tlustou krustu ledu, vodních ptáků na řece nebylo takové množství jako v jiné roky. Ale to nám tolik nevadilo. Při procházce v přírodě pozorně sledujeme okolí a vždy něco zajímavého objevíme.

Zaznamenané druhy:

Rostliny: štětinec laločnatý, křídlatka, javor jasanolistý

Ptáci: kachna divoká stovky ex., morčák velký, kopřivka obecná 5 ex., kormorán velký, racek chechtavý, racek bouřní, racek „stříbřitý“, volavka popelavá 6 ex., lyska černá

havran polní, straka obecná, vrána obecná šedá, kavka obecná, špaček obecný 4 ex., sýkora modřinka zp., sýkora koňadra zp., mlynařík dlouhoocasý, šoupálek dlouhoprstý zp.

Savci: prase divoké 1 ex., srnec obecný, lasice hranostaj v zimní srsti 1 ex.

Přírodní památka Heřmanský stav, Ostrava-Heřmanice, 10.11.2018, 8.45 – 12.30

Zaznamenané druhy:

Rostliny: růže šípková s hálkami žlabatky růžové, štětka lesní, turan roční, zlatobýl kanadský, hluchavka skvrnitá

jmelí bílé, topol šedý (osika), olše lepkavá, javor jasanolistý, svída krvavá, bez černý, křídlatka, slivoň trnka

Ryby: cejn velký uhynulý

Ptáci: labuť velká (6 ex.), husa velká (61 ex.), kachna divoká (54 ex.), čírka obecná (6 ex.), hvízdák euroasijský (4 ex.), kopřivka obecná )22 ex.), slípka zelenonohá (2 ex.), lyska černá (1 ex.), chřástal vodní hlas, racek chechtavý, racek „stříbřitý“, kormorán velký (1 ex.), volavka popelavá (8 ex.)

mlynařík dlouhoocasý, stehlík obecný, sýkora koňadra, sýkora modřinka, brhlík lesní, sojka obecná, straka obecná, vrána obecná šedá, holub hřivnáč, strakapoud velký, bažant obecný, krahujec obecný (1 ex. přelet)

Savci: myšice lesní uhynulá

Studénka, přírodní rezervace Kotvice, 13.10.2018, 8.00 – 12.30

Zaznamenané druhy:

Rostliny: přeslička rolní, jetel luční, tolice dětelová, vikev plotní, šedivka šedá, divizna černá, lilek černý, knotovka bílá, jitrocel kopinatý, konopice pýřitá, hluchavka bílá, kakost smrdutý, kakost luční, chmel otáčivý, hadinec obecný, netýkavka žláznatá, čekanka obecná, zlatobýl kanadský, slunečnice topinambur, hloh, brslen evropský, svída krvavá, loubinec pětilistý

Bezobratlí: stonožka škvorová, škvor, sršeň obecná, vosa

Ptáci: vrabec domácí, rehek domácí, sýkora koňadra, sýkora modřinka, budníček menší, brhlík lesní, straka obecná, vrána obecná šedá, sojka obecná, špaček obecný, kos černý, strnad rákosní

kormorán velký, volavka popelavá, volavka bílá 4 ex., racek chechtavý, labuť velká, kachna divoká, husa velká min. 80 ex., kopřivka obecná min. 4 ex., lžičák pestrý min. 16 ex., polák velký 4 ex., čírka obecná, lyska černá

žluna zelená, strakapoud velký, káně lesní

Bartošovice, záchranná stanice, 22.9.2018, 8.30 – 12.30

Po několika letech jsme s naším kroužkem navštívili záchrannou stanici v Bartošovicích u Nového Jičína. Stanice slouží jako nemocnice pro poraněná nebo nemocná divoce žijící zvířata (obratlovce). Zařízení je zapojeno do několika projektů pro záchranu kriticky či silně ohrožených živočichů, např. projekt Návrat orla skalního do České republiky. Vlastní návštěva stanice se skládá ze dvou částí. Vnitřní expozice návštěvnického centra „Dům přírody Poodří“ je věnována krajině CHKO Poodří, její minulosti a současnosti s podrobnými informacemi o přírodě, rostlinách a zvířatech. Venkovní expozice živých zvířat nás seznámila s několika druhy trvale hendikepovaných živočichů (hlavně ptáků), které nelze vypustit zpět do přírody. Poznali jsme běžné druhy (např. kalouse ušatého, motáka pochopa) i vzácnější (např. poštolku rudonohou nebo kalouse pustovku). Stanicí nás provedla usměvavá paní.

Před návštěvou stanice jsme prošli park kolem zámku, v kterém jsme obdivovali obrovský platan javorolistý (kmen stromu byl úspěšně objat řetězem našich těl) , údajně největší platan v ČR, různé druhy javorů a borovic. Poté jsme se vydali po zámecké naučné stezce a mapovali ptactvo a rostlinstvo polí okolo obce. Tak nás zaujalo sledování přírodnin, že jsme museli pospíšit na komentovanou prohlídku záchranné stanice.

Napsali: Markéta Kaňková (PA), admin

Zaznamenané druhy:

Hmyz: dutilka šroubovitá – jde o hojnou mšici, která vytváří šroubovité hálky na řapících listů topolu černého. V hálkách probíhá vývin mšice.

Ptáci: konipas bílý, rehek domácí, vrabec domácí, vrabec polní, brhlík lesní, sýkora modřinka, sýkora koňadra, sojka obecná, špaček obecný, kavka obecná, hrdlička zahradní, poštolka obecná, káně lesní, žluna zelená, strakapoud velký

 

Štramberk a okolí, 23.6.2018, 8.40 – 14.15

Počasí nám nepřálo. Oblačno až zataženo, slabé přeháňky.

Navštívená místa: Bílá hora. Cestou jsme objevili samorostlík klasnatý s plody. Rozhledna se schodištěm napodobujícím tvar šroubovice deoxyribonukleové kyseliny, nositelky dědičné informace nacházející se v jádře buňky. Lom Kamenárka. Náměstí ve Štramberku – zde jsme si dali lahodné velké uši se šlehačkou. Vrch Kotouč – světoznámá jeskyně Šipka (slavná nálezem části čelisti neandertálského člověka), lom – zde poletovali jasoni. Botanická zahrada – neúspěšné hledání zkamenělin (články lilijic), prohlídka (jezírka – čolci, kuňky, okružáci,…).

Zaznamenané druhy:

Rostliny: sleziník červený (kapradina), samorostlík klasnatý, leknín, rozchodník bílý, rozchodník ostrý, mák vlčí, vlaštovičník větší, jitrocel prostřední, černohlávek obecný, šalvěj přeslenitá, mateřídouška, pryšec obecný, pryšec chvojka, jetel plazivý, čičorka pestrá, úročník bolhoj, jetel pochybný, hvozdík kartouzek, mochna, hadinec obecný, heřmánek terčovitý, pěťour srstnatý, čekanka obecná, mléč, kopretina bílá, řebříček sličný, škarda, zvonek broskvolistý, zvonek řepkovitý, knotovka bílá, silenka nadmutá, kakost luční, kakost smrdutý, tolita lékařská, hlaváč bledý, sléz lesní, svlačec rolní, kokrhel luštinec, kruštík bahenní

Hmyz: květomil žlutý, zlatohlávek, okáč bojínkový, jasoň červenooký

Ptáci: pěnkava obecná, rehek domácí, kos černý, drozd zpěvný, drozd brávník, červenka obecná, vrabec domácí, pěnice černohlavá, pěnice hnědokřídlá, strnad obecný, stehlík obecný, špaček obecný, budníček menší, brhlík lesní,  střízlík obecný, krkavec velký

 

PR Svinec u Nového Jičína, 6.5.2018, 9.30 – 15.00

Druhá naše návštěva přírodní rezervace Svinec se hodně vydařila. Během výpravy nás provázela výborná nálada, hodně přírodovědné i jiné zábavy a krásné počasí. Je pravda, že hlavní botanické lákadlo vstavač bledý byl již odkvetlý, ale nahradily je hojně kvetoucí vstavače mužské. I  ještě kvetoucí prvosenky jarní jsme objevili a ukázali si rozdíly s prvosenkou vyšší, běžně rostoucí na Ostravsku. Botanicky patří vrch Svinec k velmi hodnotným lokalitám. Dále za zmínku stojí kyčelnice cibulkonosná, už bez květů, ale s krásně vyvinutými tmavými rozmnožovacími cibulkami. Semena vytváří velmi vzácně.

Zážitkem bylo sledování a fotografování motýlů. Jeden z našich nejkrásnějších motýlů otakárek fenyklový hojně poletoval nad lučními biotopy. Přiletěl se na nás podívat i otakárek ovocný. Bohužel podle informace Patrika ho po chvíli sezobl špaček:(

Kromě biologických krás jsme se věnovali i fyzické aktivitě a vylepšování kondice. Někteří účastníci vyzkoušeli hrazdu, přeskoky, lezeckou ministěnu, přechod po kladině, kliky a sedlehy a další aktivity.

Zaznamenaný druhy:

Rostliny: přeslička rolní, pryskyřník prudký, prvosenka jarní, zběhovec plazivý, popenec obecný, hluchavka skvrnitá, hluchavka žlutá, vlaštovičník větší, rozrazil rezekvítek, kostival lékařský, pomněnka, plicník tmavý odkvetlý, kakost smrdutý, kontryhel, mochna husí, kopretina obecná, řebříček obecný, kozí brada, pryšec chvojka, mařinka vonná, svízel přítula, svízel křížatý, křen selský, česnáček lékařský, kyčelnice cibulkonosná, kokoška pastuší tobolka, měsíčnice vytrvalá, kerblík lesní, vikev plotní, jetel luční, hrachor jarní, jetel plazivý, tolice dětelová, štírovník růžkatý, jitrocel větší, jitrocel kopinatý, topol šedý, hloh, javor babyka, trnovník akát

vstavač mužský, vstavač bledý odkvetlý, česnek medvědí, kokořík mnohokvětý, srha laločnatá (říznačka)

Hmyz: páteříček, okáč luční, otakárek fenyklový, otakárek ovocný, bělásek řeřichový, babočka admirál

Ptáci: zvonohlík zahradní, vrabec domácí, rehek domácí, rehek zahradní, drozd zpěvný, drozd brávník, kos černý, pěnice černohlavá, pěnice pokřovní, budníček menší, pěnkava obecná, špaček obecný, sýkora koňadra, sýkora modřinka, červenka obecná, skřivan polní, konipas bílý, králíček ohnivý, brhlík lesní, rorýs obecný, strakapoud velký

 

Polanecké rybníky, NPR Polanská niva, Polanka nad Odrou, 21.4.2018, 8.00 – 13.00

Za krásného jarního počasí se náš kroužek vypravil na procházku s přírodovědným průzkumem kolem rybníků v Polance a navštívili jsme NPR Polanskou nivu. Vzhledem k tomu, že někteří členové kroužku se připravují na další kola biologické olympiády, byl kladen důraz na poznávání rostlin, ptáků a bezobratlých živočichů.

Hodně času jsme věnovali průzkumu nevelké kaluže na dně vypuštěného rybníka Kačírek. Objevili jsme ocasatého obojživelníka čolka, žáby kuňky obecné, ploštici splešťuli blátivou a další zvířátka. Přes cestičku v porostu odpočívala užovka obojková. V dálce nad rákosím se vznášel pár motáka pochopa, který zkoumal možné místo k hnízdění.

Překvapilo nás, jak málo kvetlo rostlin v lužním lese: začínal kvést česnek medvědí, ale třeba kostival hlíznatý zde zaznamenán nebyl.

Zaznamenané druhy:

Rostliny: orsej jarní, pryskyřník prudký, pryskyřník kosmatý, sasanka hajní, sasanka pryskyřníkovitá, vlaštovičník větší, vikev plotní, hrachor lecha, jetel luční, kostival hlíznatý, plicník tmavý, popenec obecný, hluchavka skvrnitá, hluchavka žlutá (pitulník), zběhovec plazivý, rožec, ptačinec žabinec, bažanka vytrvalá, svízel přítula, pryšec chvojka, violka lesní, knotovka červená, krvavec toten – listy, kokoška pastuší tobolka, česnáček lékařský, řeřišnice luční, podběl lékařský, kotvice – plody, slivoň trnka, svída krvavá, střemcha, česnek medvědí, kosatec žlutý – listy, kokořík mnohokvětý

Bezobratlí: bahenka živorodá, plovatka bahenní – schránky, sametka, kněžice, ruměnice pospolná, střechatka, bělásek řeřichový

Obojživelníci a plazi: skokan zelený, kuňka obecná, čolek obecný?, ještěrka obecná, užovka obojková

Ptáci: potápka roháč, potápka malá, lyska černá, volavka popelavá, čáp bílý (hnízdo v obci), ledňáček říční, labuť velká, kopřivka obecná, morčák velký, kachna divoká, polák chocholačka, polák velký, husa velká, čejka chocholatá, rybák obecný, racek chechtavý

káně lesní, poštolka obecná, moták pochop, strakapoud velký, žluna zelená, holub hřivnáč, hrdlička zahradní

budníček menší, budníček větší, budníček lesní, špaček obecný, sýkora koňadra, sýkora modřinka, pěnice černohlavá, kos černý, pěnkava obecná, brhlík lesní, sojka obecná, vrána obecná šedá, strnad obecný, lejsek bělokrký, konipas bílý, slavík obecný, červenka obecná, střízlík obecný, rehek domácí, vrabec domácí, vlaštovka obecná

NPR Žebračka, Přerovský luh, Ornitologická stanice v Přerově, 7.4.2018, 8.40 – 14.00

Jarní teplejší počasí k nám přišlo později než minulý rok, takže do Přerova jsme vyrazili o 14 dní později než obvykle. A nelitovali jsme.

První část naší výpravy byla vedena naučnou stezkou Přerovským luhem podél řeky Bečvy . Chvíli jsme postáli u krmítka, sledovali přilétající hladovce a místní znalec, přírodovědec, nám sdělil ptačí zajímavosti tohoto místa, kdo na krmítko létal v zimě. Prozkoumali jsme malý „rybník“, který místní nazývají malou lagunou s velkým množstvím bobřích okusů. I mohutné topoly padly pod náporem silných zubů našeho největšího hlodavce.

Poté jsme navštívili Ornitologickou stanici v Přerově s velkým množstvím ptačích preparátů běžných i vzácných našich druhů. Nejvíce nás zaujali neobvykle zbarvení jedinci, často albíni nebo částeční albíni. Zkoušeli jsme psát seříznutým brkem a celkem nám to šlo. Ve venkovních voliérách chovali zraněné a hendikepované jedince, např. káni lesní nebo kalouse ušatého, které se snad podaří vyléčit a navrátit zpět do volné přírody.

Nu a pak hurá do lužního lesa. Co tam uvidíme, co roste a kvete? A Žebračka nezklamala! Celý les porostlý rozkvetlými vzácnými ladoňkami; dále zapalice, kyčelnice žláznatá, hvězdnatec, sasanky (oba druhy), zbytky sněženek, kvetoucí dřín atd.Prostě krásný jarní aspekt. A my fotili a fotili. Procházku nám zpříjemňovaly hlasy (zpěvy) různých druhů ptáků. I datel černý se ozval typickým voláním a přiletěl se na nás podívat. Velkou radost z výzkumu nám trochu zkazil lov bezobratlých v tůňkách. Sucho v naší krajině je stálé téma mnohých odborníků. Lužní les Žebračka je rozdělen silnicí na dvě části: sušší a vlhčí, v které bývalo v minulých letech několik velkých a dostatečně hlubokých tůněk ideálních k zoologickému bádání. Tento rok jsme objevili jen dvě trochu větší plytké tůňky. A lov nebyl moc úspěšný. Jen berušky vodní a larvy dvoukřídlého hmyzu. Ani stopy po žábronožkách, listonozích, chrostících apod. Tak snad příště:( Ale čas utíkal a my museli pospíšit na vlak zpět domů.

Zaznamenané druhy:

Rostliny: tis červený,  orsej jarní, křivatec žlutý, sasanka hajní, sasanka pryskyřníkovitá, zapalice žluťuchovitá, dymnivka dutá, dymnivka plná, plicník tmavý, prvosenka vyšší, hluchavka nachová, ptačinec žabinec (hajní), bažanka vytrvalá, hvězdnatec zubatý, mokrýš střídavolistý, kyčelnice žláznatá, violka vonná, violka „lesní“, sedmikráska obecná, podběl lékařský, dřín jarní, ladoňka karpatská, sněženka podsněžník, česnek medvědí – listy

Bezobratlí: sametka, beruška vodní, svinule, larvěnka obrovská, žluťásek řešetlákový, bělásek

Ptáci: kachna divoká, racek chechtavý, datel černý, strakapoud velký, strakapoud prostřední, hrdlička zahradní, holub hřivnáč

zvonohlík zahradní, kos černý, drozd zpěvný, drozd kvíčala, sýkora koňadra, sýkora modřinka, pěnkava obecná, stehlík obecný, vrabec domácí, konipas bílý, budníček menší, pěnice černohlavá, červenka obecná, brhlík lesní, zvonek zelený, střízlík obecný, šoupálek dlouhoprstý, straka obecná, vrána obecná šedá

Zimní sčítání ptáků, Ostrava (Sýkorův most až Koblov), řeky Ostravice a Odra, 17.2.2018, 8.00 – 12.30

Tradiční vycházka kolem řek Ostravice a Odry měla zimní atmosféru, i když předešlé týdny bylo počasí spíše jarní. Hned na začátku cesty nás mile překvapilo opětovné zimování dlouhoocasých konipasů horských a hlavně přítomnost husic nilských. Husice nilská je africký druh, který je chován a vysazován v Evropě. Podél řeky jsme objevovali hojná pobytová znamení bobra evropského: okusy, skluzy a cesty do řeky. Vzhledem k tomu, že mnohé stojaté vody nejsou zamrzlé, počty zimujících ptáků na našem sledovaném úseku byly nízké, např. lyska černá nebo rackové.

Největší překvapení nás čekalo na konci vycházky u Koblova. Už z dálky jsme sledovali dravého ptáka, vypadal jako sokol stěhovavý. Kvůli fotodokumentaci a bližšímu sledování jsme se pomalu přibližovali ke stromu, na kterém seděl. Podařilo se, nakonec nebyl ani tak plachý. Šlo o dospělého samce sokola (samice je větší) s charakteristickým proužkováním na bílém břiše, tmavou horní částí těla a na hlavě s typickým vousem. Krásný zážitek.

Zaznamenané druhy ptáků:

kachna divoká 250-300 ex., morčák velký 38 ex., husice nilská 4 ex., čírka obecná pár, lyska černá 9 ex., potápka malá 3 ex., racek chechtavý asi 100 ex., racek bouřní asi 110 ex., racek „stříbřitý“ asi 15 ex., ledňáček říční 1 ex.

konipas horský 2 ex., sýkora modřinka, sýkora koňadra, mlynařík dlouhoocasý, šoupálek, brhlík lesní, kavka obecná, havran polní, straka obecná, sojka obecná, žluna zelená, sokol stěhovavý 1 ex.

Přírodní památka Heřmanský stav, Ostrava-Heřmanice, 21.1.2018, 8.00 – 11.30

Výprava zaměřená na sčítání ptačích druhů na významné lokalitě v rámci již dříve zmiňovaného projektu. Počasí nám bohužel nepřálo: zataženo, sněžení, mizerná dohlednost, celý rybník zamrzlý. Zjištěný počet ptačích druhů byl nízký.

Zaznamenané druhy ptáků:

kormorán velký 4 ex. přelet, volavka popelavá 1 ex., racek bouřní a racek „stříbřitý“ asi 520 ex. sedí na ledu, drozd kvíčala, sýkora koňadra zp., krkavec velký

Přírodní památka Heřmanský stav, Ostrava-Heřmanice, 3.12.2017, 9.00 – 12.30

V rámci našeho školního projektu Program péče o mimořádně nadané a talentované žáky (Smart Education) jsme navštívili vybranou lokalitu přírodní památku Heřmanský stav a provedli ornitologický průzkum. S naší biologicko-badatelským týmem již od září zkoumáme rostlinstvo a živočišstvo vod, rákosin a blízkého okolí rybníku. Heřmanský stav je součástí významné ptačí oblasti, která je zaměřena na ochranu tří zajímavých ptačích druhů: bukáčka malého, slavíka modráčka a ledňáčka říčního. V zimním období bychom mohli zaznamenat ledňáčka.

Rybník byl z větší části zamrzlý, na ledě odpočívalo několik stovek racků „stříbřitých“. Nedaleko vodní plochy se nachází velká skládka odpadu, kam rackové zalétají hledat potravu. Za zaznamenání stojí objev chřástala vodního, který v ČR vzácně zimuje. Z bohatého porostu rákosin ho prozradil nezaměnitelný hlas, který připomíná kvičení selátka.

Okolí rybníku je různorodé. Část tvoří ještě aktivní, doutnající a zapáchající odval (halda), který se postupně rekultivuje. Zde jsme objevili bohatý porost štětky (to je vyšší rostlina, ne pomůcka malíře:)) a začátkem listopadu jsme na ruderální ploše (plocha hodně ovlivněná člověkem) prováděli fytocenologická snímkování. Protilehlá část rybníku je pro oko přírodovědce zajímavější; prostředí připomíná lužní les s vodními kanály a hrází se starými duby.

Na výpravě jsme se bavili procházkou bujným rákosím, v kterém byla objevena pobytová znamení po divočácích, a dále pohledem na část rybníku a rybářské budky na vyvýšené pozorovatelně. Ke konci vycházky jsme drželi palce Martinovi, aby našel ztracenou rukavici, pro kterou se vracel po naší trase. Bohužel nenašel.

Další výpravu plánujeme na leden k nezamrzlé řece Odře u Koblova, která také patří k ptačí oblasti. Zde budeme mapovat zimující druhy ptáků. Už se těšíme:)

Zaznamenané druhy:

Rostliny: brslen evropský, rakytník řešetlákový, chmel otáčivý, vikev plotní, štětka

Ptáci: volavka popelavá 2 ex., labuť velká 3 ex., kachna divoká 6 ex., racek bouřní 9 ex., racek „stříbřitý“ 360 ex., chřástal vodní hlas

sýkora modřinka, sýkora lužní, kos černý, krkavec velký, káně lesní, krahujec obecný, poštolka obecná

 

Přírodní rezervace Kotvice, Studénka, 21.10.2017, 8.10 – 12.40

Na tradiční lokalitu pro pozorování ptáků a odkvétajících kytiček,  jsme se dostali až na třetí pokus. Pro nepřízeň počasí jsme museli dvakrát návštěvu přírodní rezervace Kotvice mezi Studénkou a Albrechtičkami v CHKO Poodří odvolat, což nás velmi mrzelo. Skupina tzv. bahňáků, která hojně pobývala na lokalitě v září a začátkem října, už odtáhla, ale nahradily je pěkné druhy a počty dalších ptáků vázaných na vodní prostředí. Mile nás překvapila přítomnost elegantní ostralky štíhlé, stále pospávajícího hvízdáka euroasijského a velkozobého lžičáka pestrého, který na podzim moc pestrý není. V tomto období všechny druhy kachen (platí to zvláště pro samce) mají nevýrazný, tzv. zimní, šat. V mělké vodě se procházely a lovily volavky popelavé a volavky bílé. Poklidnou atmosféru podzimního dopoledne několikrát přerušil přelet mladého orla mořského, několikrát zakroužil a po chvíli odletěl. Orel mořský je náš největší dravec a v Poodří několik jedinců tohoto nevšedního ptáka pravidelně zimuje. Prima zážitek.

Zaznamenané druhy:

Rostliny a houby: jetel plazivý, jetel luční, vikev ptačí, hluchavka nachová, hluchavka bílá, konopice pýřitá, knotovka bílá, vlaštovičník větší, růže šípková, kuklík městský, hloh, hadinec obecný, divizna černá, netýkavka žláznatá, netýkavka malokvětá, kakost smrdutý, šedivka obecná, chmel otáčivý, čekanka obecná, sedmikráska obecná, řebříček obecný, vratič obecný, lopuch, turan roční, zlatobýl kanadský, pěťour brvitý, kotvice, loubinec „divoké víno“,  brslen evropský, topol šedý (bílý), pámelník, svída krvavá, jasan ztepilý, olše lepkavá, hnojník obecný (houba)

Bezobratlí: saranče, žlabatka listová (hálky, larvy i dospělci)

Ptáci: potápka roháč, volavka popelavá, volavka bílá, kormorán velký, kachna divoká, husa velká, labuť velká, polák velký, polák chocholačka, čírka obecná, lžičák pestrý, hvízdák euroasijský, ostralka štíhlá, kopřivka obecná, lyska černá, orel mořský (ml.), sýkora koňadra, budníček menší, vrána šedivka

 

Štramberk, 25.6.2017, 9.45 – 15.20

Tradiční akci prostě nelze vynechat. Hurá do Štramberka za zajímavými živáčky! Zdejší příroda je Pálava a Bílé Karpaty v menším vydání. Počasí bylo nádherné, až moc teplé. Jen silnější vítr nám znepříjemňoval fotografování rostlin a živočichů. V botanické zahradě v bývalém lomu na vápenec jsme se nabažili pohledem na poletující i posedávající jasoně červenooké, dále na vážky, šídla a šidélka. V čisté vodě jezírek jsme sledovali bujný život: čolky, kuňky, užovku, okružáky a vodní brouky.

Bohatá vápnomilná květena byla zastoupena např. hlaváčem lesklým vápnomilným, hvozdíkem kartouzkem, náprstníkem velkokvětým, rmenem barvířským a všudypřítomným úročníkem. Ve vodě žlutě kvetly bublinatky, které pomocí malých váčků na úkrojcích listů lapají drobné organismy plavající ve vodě.

K odpočinku a malé svačině jsme si vybrali místo blízko vstupu do Pouťové jeskyně. A když jsme tak seděli a koukali okolo, tak Anička náhodou objevila krásnou orchidej – tořič včelonosný. Květ této rostliny napodobuje zadeček včely a tím „ošálí“ samečka včely („šálivé květy“). A nesmím zapomenout. Baví nás kutání a hledání zkamenělin stonků lilijic a dalších přírodnin. I tentokrát se poštěstilo a několik kousků jsme našli.

Na štramberském náměstí jsme nemohli minout ochutnávku místních uší se šlehačkou. To byla zase mňamka.

Na závěr nás čekal výstup k jeskyni Šipka pod vrcholem Kotouče. V prostředí lesa bylo rostlinstvo jiné než v lomech, stínobytné: např. orchidej hlístník hnízdák, kapradina sleziník červený nebo kakost smrdutý. Po sestupu jsme navštívili dětské hřiště s průlezkami – malé děti si rády hrají, že? Dnešní výprava se hodně povedla a už se těšíme na nový školní rok a další bádání v přírodě s naším kroužkem.

Zaznamenané druhy (výběr):

Rostliny: sleziník červený, rozchodník ostrý, komonice lékařská, úročník bolhoj, čičorka pestrá, drchnička rolní, vlaštovičník větší, měsíčnice vytrvalá, hvozdík kartouzek, tolita lékařská, hadinec obecný, šalvěj přeslenitá („babské ucho“), šalvěj luční, náprstník velkokvětý, kokrhel luštinec, hlaváč lesklý vápnomilný, chrastavec, rmen barvířský, řebříček sličný, tužebník obecný, hlístník hnízdák, tořič včelonosný, bělozářka větevnatá

Měkkýši a hmyz: okružák ploský, jasoň červenooký, okáč bojínkový, vřetenuška obecná, pěnodějka krvavá, znakoplavka, vážka čtyřskvrnná

Obojživelníci a plazi: čolek obecný, kuňka obecná, užovka obojková

Ptáci: káně lesní, budníček menší, pěnkava obecná, strnad obecný, pěnice černohlavá

 

Přírodní rezervace Svinec u Nového Jičína, 13.5.2017, 9.40 – 15.20

Další výprava Biologického kroužku byla zaměřena na průzkum zajímavých rostlin lokality, kterou jsme ještě nenavštívili. Do Nového Jičína jsme přijeli vlakem a po turistické značce se vydali přes město ke kopci Svinec. Během krátkého stoupání na vrchol kopce jsme narazili na zdejší botanické rarity. Hlavně velmi vzácný vstavač bledý a jeho zdejší „doprovod“ vstavač mužský, a dále kyčelnici cibulkonosnou (rozmnožuje se pomocí tmavofialových cibulek v paždí listů)  a nám již známou měsíčnici vytrvalou (roste v PP Turkov v Ostravě). Za chatou Svinec a sjezdovkou byl objeven modřenec širolistý (asi nepůvodní výskyt) a hlavně prvosenka jarní, kterou už nebudeme zaměňovat s prvosenkou vyšší. Vstavač bledý v těchto místech už odkvétal a někde kvetl vstavač mužský.

Na vrcholu kopce byl odpočinek a svačinka. Tu znenadání se objevila poštolka a sedla si kousek od nás na vrcholek stromu a oddychovala s námi. Po načerpání nových sil proběhlo na louce gymnastické cvičení pod vedením Aničky a Martiny.

S kopce jsme sešli směrem k malé obci Kojetín a pod Svincem se vraceli zpět kolem Oční studánky a sjezdovky. Počasí se zlepšilo, sluníčko vysvitlo a to byl signál ke zvýšené aktivitě motýlů. Chvíli nám trvalo, než jsme si běláska řeřichového prohlédli a nafotili.

Pro nás nová přírodovědně bohatá lokalita PR Svinec je součástí přírodního parku Podbeskydí. Určitě je dobré ji zařadit mezi pravidelně navštěvovaná místa naším kroužkem.

Zaznamenané druhy:

Rostliny: orsej jarní, pryskyřník prudký, kopytník evropský, česnáček lékařský, měsíčnice vytrvalá, kyčelnice cibulkonosná, kokoška pastuší tobolka, hluchavka nachová, hluchavka žlutá, hluchavka bílá, hluchavka skvrnitá, popenec břečťanolistý, zběhovec plazivý, rozrazil rezekvítek, plicník tmavý, svízel přítula, svízel (mařinka) vonná, vlaštovičník větší, jahodník obecný, mochna jarní, prvosenka jarní, prvosenka vyšší, jitrocel kopinatý, kakost smrdutý, jetel luční, vikev plotní, hrachor jarní, pryšec chvojka, pryšec mandloňovitý, pampeliška, sedmikráska obecná, kerblík lesní, violka lesní, vstavač bledý, vstavač mužský, česnek medvědí, kokořík mnohokvětý, modřenec širolistý

Hmyz: klikoroh devětsilový, babočka paví oko, bělásek řeřichový, vroubenka, ruměnice pospolná

Ptáci: pěnkava obecná, sýkora modřinka, sýkora koňadra, červenka obecná, pěnice černohlavá, lejsek bělokrký, budníček menší, budníček lesní, kos černý, drozd zpěvný, střízlík obecný, skřivan polní, strnad obecný, šoupálek dlouhoprstý

žluna zelená, strakapoud velký, datel černý, poštolka obecná, káně lesní, rorýs obecný

 

Přírodní rezervace Rezavka a Polanský les, Ostrava, 2.4.2017, 9.15 – 12.45

Krásné téměř letní počasí nás provázelo během naší procházky lužním lesem Rezavky a Polanského lesa. Naučná stezka Rezavky nás provedla různými biotopy: lesem, loukou, kolem řeky Odry i rybníku (s porostem rákosin) a zaplavenou oblastí. Každý biotop je vhodný jako životní prostor pro rozličné druhy živočichů a rostlin.

Botanický jarní aspekt byl zastoupen reprezentativním vzorkem. Již po několik let navštěvujeme místa, kde určité druhy rostlin vždy objevíme. Týká se to např. devětsilu bílého, podbílku šupinatého nebo violky vonné.

Z ptačí fauny nás zaujal hlas chřástala vodního. Minimálně 3 jedinci se ozývali hlasem kvičícího selete z bohatého rákosového porostu rybníku. Chřástalové žijí skrytě a často je prozradí jen hlas.

Zaznamenané druhy:

Rostliny: orsej jarní, zapalice žluťuchovitá, sasanka hajní, sasanka pryskyřníkovitá, plicník tmavý, rozrazil perský, hluchavka nachová, dymnivka dutá, kyčelnice žláznatá, prvosenka vyšší, bažanka vytrvalá, mokrýš střídavolistý, devětsil bílý, podběl lékařský, smetanka lékařská, sedmikráska obecná, hvězdnatec zubatý, podbílek šupinatý, křivatec žlutý, česnek medvědí (listy), sněženka podsněžník

Hmyz: čmelák zemní, modrásek, babočka paví oko, žluťásek řešetlákový

Obojživelníci a plazi: ropucha obecná, skokani (vajíčka), ještěrka obecná

Ptáci: budníček menší, červenka obecná, sýkora modřinka, sýkora koňadra, špaček obecný, konipas bílý, strnad obecný, pěnkava obecná, brhlík lesní, kos černý, pěnice černohlavá, šoupálek krátkoprstý, střízlík obecný

bažant obecný, morčák velký pár na řece, kachna divoká, chřástal vodní hlas min. 3 ex., sojka obecná, vrána obecná šedá, kavka obecná, poštolka obecná, káně lesní, čáp bílý 6 ex., holub hřivnáč, strakapoud velký, žluna zelená

Savci: veverka obecná, bobr evropský okusy

Národní přírodní rezervace Žebračka u Přerova, 25.3.2017, 8.40 – 12.40

Krásné počasí nás přivítalo v Přerově, když jsme se vydávali na cestu směr NPR Žebračka. Procházeli jsme Přerovským luhem kolem řeky Bečvy a již zde sledovali přírodní zajímavosti. Čichem „ochutnali“ krásně vonící rozkvetlou violku vonnou, prohlédli si mohutné padlé topoly poražené bobrem a objevili dlouze štětinatě chlupaté plody štětince laločnatého. Štětinec je původem ze Sev. Ameriky, u nás je pěstován a rozšiřuje se následně podél řek do volné přírody. Bohužel na komunikacích jsme hojně nacházeli uhynulé ropuchy, které doplatily na touhu se rozmnožit a „nedbaly“ provozu aut.

Žebračka botanická byla v plném jarním rozpuku, viz zaznamenané druhy. Náš zájem upoutal rozkvetlý keř dřínu jarního, který svými žlutými květy s pylem a nektarem láká první včelky. V lužním lese nás zaujaly svojí aktivitou dva druhy jarních motýlů: babočka bílé c a žluťásek řešetlákový. Oba druhy přezimují a proto nás mohou potěšit již běhen březnových dnů.

Větší periodickou tůň jsme našli jen jednu a v ní sledovali život. Patrik ve vodě spatřil 3 jedince žábronožky sněžní. V sítku jsme objevili pijavku koňskou požírající velkou žížalici (vodní kroužkovec). Trochu velké sousto, no né? Pozorování kolem tůňky nás tak bavilo, že jsme nevnímali rychle ubíhající čas. Museli jsme se vydat zpátky na nádraží a odjet do Ostravy. Ale příště naplánujeme aspoň o hodinu delší průzkum periodických vod.

Zaznamenané druhy:

Rostliny: orsej jarní, sasanka hajní, sasanka pryskyřníkovitá, zapalice žluťuchovitá, dymnivka plná, violka vonná, prvosenka vyšší, hvězdnatec zubatý, dřín jarní, kyčelnice žláznatá, mokrýš střídavolistý, ladoňka karpatská, česnek medvědí (listy), sněženka podsněžník, křivatec žlutý

Hmyz: ruměnice pospolná, žluťásek řešetlákový, babočka bílé c

Vodní bezobratlí: pijavka koňská, žížalice, beruška vodní, žábronožka sněžní (viděl Patrik), plovatka bahenní, kružník

Ptáci: brhlík lesní, sýkora koňadra a modřinka, šoupálek dlouhoprstý, střízlík obecný, sojka obecná, pěnkava obecná, stehlík obecný, budníček menší, kos černý, vrabec domácí a polní, zvonek zelený, zvonohlík zahradní, červenka obecná, vrána šedivka – hlasy a zpěv

holub hřivnáč, hrdlička zahradní, strakapoud velký, kachna divoká, labuť velká, racek chechtavý

 

Zimní sčítání ptáků, Ostrava, řeky Ostravice a Odra, 12.2.2017, 8.30 – 12.00

V zimním období náš kroužek již pravidelně sleduje ptactvo nezamrzlé části řek Ostravice a Odry v úseku od centra Ostravy do Koblova. Začátkem roku 2017 byl pořádný mráz, takže počet zimujících jedinců ptáků byl vysoký. Týká se to všech tří druhů racků: racek „stříbřitý“ stovky jedinců, racek chechtavý a racek bouřní, dále lysek černých, morčáků velkých, ale i plachých kormoránů velkých. Pravidelně zimují dlouhoocasý konipas horský (1 ex.), čírka obecná a kopřivka obecná. Za pozornost stojí výskyt samice poláka kaholky.

Blížící se jaro a prodlužování světla během dne začíná probouzet pěvce k větší aktivitě a zpěvu. Prohlédli jsme si hejno drozdů kvíčal a zaposlouchali se do zpěvu sýkor.

Po trase jsme zaznamenávali pobytové značky zvířat: tradiční okusy bobra evropského (Vojta a Anička si odebrali vzorky. Aničko, kolikátý už?), otisky stop ve sněhu či blátě, cestičky hlodavců.

Po určité době našeho putování se skupina rozdělila na 3 podskupiny. První podskupina byli pozorovatelé přírody a badatelé, druhá podskupina se třásla zimou a už chtěla být v Koblově, nu a třetí vyhledávala zamrzlou plochu, aby se její členové mohli klouzat. Každý si našel to své …:)

Zaznamenané druhy ptáků:

potápka malá 9 ex., polák chocholačka, polák kaholka 1 ex., kachna divoká, morčák velký, čírka obecná 5 ex., kopřivka obecná 4 ex., lyska černá, slípka zelenonohá 1 ex., kormorán velký, volavka popelavá, racek chechtavý, racek bouřní, racek „stříbřitý“

sýkora modřinka, sýkora koňadra, kos černý, drozd kvíčala, brhlík lesní, havran polní, kavka obecná, straka obecná, konipas horský 1 ex., poštolka obecná 1 ex., strakapoud velký, žluna zelená

Zajímavé pozorování – skorec vodní, 19.1.2017

Ve dnech 12.1. a 19.1.2017 náš kroužek navštívil řeku Ostravici v centru Ostravy v úseku od Sýkorova mostu ke Komenským sadům. Zde proběhlo pravidelné sčítání ptáků v zimním období. Kromě pravidelně zimujících druhů (racek chechtavý, racek „stříbřitý“, kachna divoká, morčák velký, lyska černá, kormorán velký, polák velký samec, havran polní, kavka obecná) nás překvapila přítomnost zvláštního pěvce – skorce vodního. V místě, kde voda tekla rychleji mezi kameny, jsme spatřili tmavého ptáka velikosti drozda, který chvíli seděl na kameni, zasvítil svojí bílou náprsenkou, a pak se náhle vrhl do vody. Za chvíli se vynořil a sedl si na původní „pozorovatelnu“. Ve vodě se pohybuje po dně, pomáhá si při tom křídly, a zobákem sbírá pod kameny larvy hmyzu či drobné korýše. Jeho peří je nesmáčivé, mastné, takže ani ve velkých mrazech mu není zima.

Skorci nejsou nijak hojní, hnízdí ve vyšších polohách (např. v Jeseníkách nebo Beskydech) a v zimním období sestupují do nižších poloh. Hnízdo buduje z mechu a vodních rostlin často pod mostem. Foto hnízda je ze Zlatých Hor v Jeseníkách.

Foto M. Trna

Štěrkovna u Hlučína, 10.12.2016, 9.20 – 12.30

Pozdní podzimní termín sčítání ptáků na hlučínské štěrkovně nám nemusel vadit, bylo příjemné teplé počasí, k pozorování a focení téměř ideální. Počty zimujících a táhnoucích druhů a jedinců ptáků nás mile překvapily, větší vodní plochy jsou v této roční době významnou zastávkou ptáků na své mnohdy daleké pouti.

Mezi velmi vzácné na lokalitě zaznamenané druhy lze zařadit mladou kajku mořskou. Hnízdí daleko na severu (pobřeží Skandinávie, Islandu nebo Grónska) a hnízdo vystýlá jemným prachovým peřím, které lidé sbírají a naplňují jím teplé oděvy nebo peřiny. Další zajímavý druh byl 1 exemplář turpana hnědého. Podobně jako kajka je potápivou kachnou, ve vodě loví měkkýše a korýše. Nelze opomenout malou potápku žlutorohou a asi 20 ex. poláka kaholky. Tyto zajímavé druhy jsme se snažili nafotit přes stativový dalekohled.

Další druhy vodních ptáků bývají na větších vodních plochách pravidelně, např. hohol severní, morčák velký nebo kormorán velký. U břehu štěrkovny účastníci výpravy hledali měkkýše a přitom si oblíbili chůzi po ledu. V sportovně-rekreačním areálu štěrkovny jsme posvačili a povídali si. Řeč přišla i na hrůzostrašné příběhy a tak jsme se cestou zpátky i trochu báli.

Zaznamenané druhy:

Rostliny: pámelník, topol vlašský, řebříček obecný

Měkkýši: slávička, velevrub malířský

Ptáci: potápka roháč 7 ex., potápka žlutorohá 1 ex., kormorán velký asi 200 ex., volavka popelavá 1 ex., racek chechtavý, racek bouřní, racek „stříbřitý“, lyska černá asi 460 ex.

labuť velká 32 ex., morčák velký, kajka mořská 1 ex., hohol severní, polák chocholačka, polák velký 14 ex., polák kaholka min. 20 ex., kachna divoká min. 18 ex., turpan hnědý 1 ex.

kos černý, drozd brávník, hýl obecný, havran polní, straka obecná

 

PR Kotvice, Studénka, 1.10.2016, 8.00 – 12.50

Začátek školního roku je vždy spojen s návštěvou rybníků v PR Kotvice v CHKO Poodří. Vycházku jsme si užili, počasí nám přálo. Kromě pozorování vodních ptáků pomocí stativového dalekohledu a poznávání rostlin se také dostalo na  klidný odpočinek nebo procvičování gymnastických prvků (předcvičovala Kája).

Zaznamenané druhy:

Rostliny: sedmikráska obecná, kopretina vratič (vratič obecný), lopuch menší, čekanka obecná, zlatobýl kanadský, turan roční, řebříček obecný, knotovka bílá, chmel otáčivý, javor babyka, vikev ptačí, konopice pýřitá, hluchavka skvrnitá, hluchavka bílá, loubinec „psí víno“, netýkavka žláznatá, pupalka obecná, divizna černá, kakost luční, lnice květel, šedivka šedá, kotvice ploovoucí

Bezobratlí: plovatka bahenní, škeble říční, hltanovka bahenní

Obojživelníci: skokan hnědý

Ptáci: potápka roháč, kachna divoká, labuť velká, husa velká, čírka obecná, zrzohlávka rudozobá samice, polák chocholačka, kopřivka obecná, volavka bílá, volavka popelavá, kormorán velký, racek chechtavý, racek „stříbřitý“, čejka chocholatá, ledňáček říční

vrabec domácí, sýkora koňadra, budníček menší, rehek domácí, jiřička obecná hnízda, straka obecná, brhlík lesní, kos černý, sojka obecná, kavka obecná, vrána šedivka, hrdlička zahradní, strakapoud velký, bažant obecný

Štramberk, 25.6.2016, 9.00 – 14.00

Poslední akcí školního roku byla již tradiční výprava za jasoněm a vápnomilnou květenou Štramberka. Za jasného počasí a při vysoké venkovní teplotě jsme ráno dorazili vlakem do Štramberka a naše kroky nejprve směřovaly do botanické zahrady v bývalém lomu. Cestou jsme již obdivovali typickou zdejší květenu: jitrocel prostřední, zvonek broskvolistý, tolitu lékařskou nebo šalvěj přeslenitou, zvanou lidově babské ucho (znáte film Dívka na koštěti?). V botanické zahradě nám šéf lokality pan Petr Pavlík ochotně povykládal, co zde zajímavého kvete a doporučil místa k hledání zkamenělin z období druhohor – článků lilijic a korálů. Ukázal nám i místní rarity: tořič včelonosný – jedna rostlinka ještě kvetla, černýš rolní a další. I v panujícím vedru se kutalo „o stošest“ a byli jsme hodně úspěšní.

Zaujal nás i život kolem jezírek a přímo ve vodě. Hojnost okružáků, pijavic, šídel královských, pulců, kuněk obecných a dokonce i kachna divoká (samice se 2 mláďaty). Z rostlin lekníny a stulíky krásných barev květů a početná populace kvetoucích kruštíků bahenních.

Navštívili jsme i horní bývalý lom Kamenárku. Lom je přírodní památkou, takže nás nemile překvapil nepořádek, který zde zanechali rádoby táborníci – doutnající ohniště s okolo poházenými lahvemi a papíry.

Těšili jsme se na Štramberské uši se šlehačkovou náplní, které nás osvěžili. No to byla lahůdka. Pro velký zájem byla do programu zařazena prohlídka výstavy tropických živočichů AQUA TERRA, zaměřenou na ryby, obojživelníky a plazi.

Na konci výpravy jsme provedli krátký průzkum vrchu Kotouč, jen po světoznámou jeskyni Šipku. Někteří průzkumníci kroužku ji prolezli celou. Zde jsme obdivovali vrbovku horskou nebo sleziník červený.

A potkali jsme na dnešní procházce jasoně? V lomech několik jedinců poletovalo, ale bylo jich málo, takže ten správný zážitek to nebyl. Tak snad příště.

Zaznamenané druhy:

Rostliny: sleziník červený, chrpa čekánek, turan roční, škarda dvouletá, rmen barvířský, řebříček sličný, bělotrn kulatohlavý, zvonek broskvolistý, dymnivka žlutá, srdečník obecný, hluchavka skvrnitá, klinopád obecný, šalvěj přeslenitá, dobromysl, tolita lékařská, jitrocel prostřední, jitrocel kopinatý, hadinec obecný, pomněnka, divizna malokvětá, kakost smrdutý, kakost luční, dětel, komonice lékařská, čičorka pestrá, tolice vojtěška, úročník bolhoj, ledenec přímořský, mochna, kuklík městský, rozchodník bílý, rozchodník ostrý, hvozdík kartouzek, štětka laločnatá, hlaváč lesklý vápnomilný, hulevník lékařský, vebovka horská, vrbovka rozmarýnolistá, vrbice kyprej, pryskyřník prudký, stulík, leknín, svízel přítula, svízel vonný, kokrhel luštinec, rozrazil rezekvítek, černýš rolní, náprstník velkokvětý, třezalka, silenka nadmutá, tučnice obecná, česnek, lilie zlatohlavá, tořič včelonosný, kruštík bahenní, vachta trojlistá – jen listy

Bezobratlí: okružák ploský, pijavice, svinka, bělásek zelný, babočka bodláková, vřetenuška, jasoň červenooký, okáč bojínkový, včela medonosná, čmelák zemní, pestřenka, škvor, ploštička pestrá

Obojživelníci: kuňka obecná

Ptáci: pěnkava obecná, budníček menší, pěnice černohlavá, pěnice pokřovní, špaček obecný, stehlík obecný, zvonohlík zahradní, strnad obecný, vrabec domácí, brhlík lesní, červenka obecná, žluna zelená, rorýs obecný, poštolka obecná, kachna divoká samice a 2 ml.

Aqua Terra (výběr): keříčkovec, kostlín, piraně, axolotl, hroznýš královský, krajta tmavá albín, chameleon, bazilišek, gekoni, kajmanka dravá, kosman zakrslý, veverka Prévostova

 

Přírodní památka Turkov, Ostrava, 9.6.2016, 15.00 – 16.30

Zaznamenané druhy:

Rostliny: měsíčnice vytrvalá, kuklík městský, natýkavka malokvětá, svída krvavá, kokořík mnohokvětý, kosatec žlutý, sítina

Živočichové:

pestřenka (hmyz), skokan hnědý (obojživelník)

strakapoud velký, sojka obecná, pěnkava obecná, kos černý, pěnice černohlavá, budníček menší, brhlík lesní, drozd zpěvný

 

Den fascinace rostlinami, Troubsko, 19.5.2016

Dne 19. 5. 2016 se v rámci mezinárodního „Dne fascinace rostlinami“ konal již pátý ročník dne otevřených dveří ve Výzkumném ústavu pícninářském v Troubsku u Brna. Hlavním cílem bylo nadchnout co nejvíce lidí pro rostliny a zdůraznit důležitost biologie (ekologie) rostlin nejen pro zemědělství.

V pícninářském ústavu jsme měli možnost navštívit různá stanoviště a dozvědět se zde mnoho zajímavostí ze světa rostlin, ale i ze světa živočichů. K nejzajímavějším zastávkám patřila asi laboratoř molekulární biologie a genetiky, kde jsme si mohli vyzkoušet, co udělá tekutý dusík s nafukovacím  balónem nebo s květinou. Největším lákadlem byl v laboratoři  pokus, při kterém jsme měli možnost izolovat DNA z jahody nebo z banánu za pomoci tekutého mýdla a methanolu.

Dalším stanovištěm byla laboratoř chovu čmeláků. Kde jsme se dozvěděli o významu čmeláka v přírodě, čmelák opyluje určité druhy rostlin. A následná využití v praxi: hnízda čmeláků jsou instalována do skleníků, ve kterých rostou např.: papriky nebo rajčata, které čmeláci opylují, aby je člověk nemusel opylovat uměle. Dále jsme mohli vidět umělá hnízda čmeláků, ve kterých jsou chováni a prohlédnout si jejich vývojová stádia.

Následovala přednáška o škůdcích a nemocech, které mohou napadnout kulturní rostliny. Ze škůdců nám byli představeni kovaříci, drabčíci nebo mšice. V Petriho miskách jsme studovali plísně, které způsobují různé choroby.

Měli jsme i komentovanou prohlídku pícninářské zahrádky, kde se pěstují plané i kulturní rostliny. Jsou zde rostliny čeledi bobovitých, odrůdy vyšlechtěné přímo v Troubsku a speciální rostlinné směsi vhodné pro určité podnebí.

Jedno z důležitých stanovišť bylo věnováno významu půdy. Dozvěděli jsme se jak velký je nepoměr mezi tím jak dlouho půda vzniká a jak rychle může být znehodnocena. Na praktických pokusech jsme si ukázali, jaký vliv má na erozi půdy to, jestli v ní něco roste, jestli je pokryta např. spadaným listím, nebo jestli je nechráněná. Důležitým faktorem v půdě je i činnost žížal, které dokáží promíchat dvě složky půdy např. písek a humus, nebo zvýšit její úrodnost.

Celá akce byla zakončena stanovišti, které nabízely ryze oddechové činnosti. Obě sklidily velký zájem. Jedno z nich nabízelo ochutnávku různých pícninářských produktů např.: tofu vyrobené ze sojového mléka, sojové mléko, arašídovou pomazánku, pendrek vyrobený z lékořice. Byla zde i ochutnávka včelařských produktů a to různých druhů medů, ale měli jsme možnost ochutnat i pyl rostlin, kterým zde krmí čmeláky. Druhé z těchto stanovišť bylo věnováno zemědělské technice. Mohli jsme nasednout do kombajnu a vše si zde ohmatat, když ale ti mladší z nás zjistili, jak se v kombajnu troubí, ozýval se klakson až do našeho odjezdu.

Napsal Jakub Katz (1.A)

 

Rybníky a NPR Polanská niva, Polanka nad Odrou, 14.5.2016, 7.50 – 12.00

Tradičním místem pozorování a sčítání ptáků je CHKO Poodří. Z množství lokalit CHKO jsme si vybrali okolí rybníků a lesní komplex blízko Polanky nad Odrou. Akce kroužku se účastnil i netradiční člen, Aniččin pejsek.

Počasí nám nepřálo, bylo zataženo a větrno. Přesto jsme sledovali velké množství ptáků vázaných na vodní a mokřadní prostředí. Ze zajímavých druhů nám nad hlavou poletovali rybáci obecní, nad hladinou řeky Odry přeletěl ledňáček říční, „drsně“ zpívali rákosníci. Zaujalo nás i velké množství mláďat husy velké a labutě velké, které hnízdí na zdejších rybnících.

Z poklidného pozorování nás vyvedlo setkání s jedním exemplářem vzácného jeřába popelavého. Stál na dně vypuštěného rybníku Velký Vaček spolu s volavkou popelavou a srncem obecným. I když se jeřáb volavce podobá, nepatří do stejné ptačí skupiny – volavka: řád brodiví, jeřáb: řád krátkokřídlí. Rychle se vybalovalo fotografické a stativové „nádobíčko“. Jenže jeřáb je plachý tvor, naše zvýšená aktivita ho vyrušila, a po chvíli vzlétl a odletěl směrem na okolní louky. Máme zjištěno, že o hodinu dříve byl zaznamenán přelet jeřába u rybníků ve Studénce, takže pravděpodobně šlo o stejného jedince.

Při procházce lužním lesem NPR Polanská niva jsme poznali (i čichem) velké množství česneku medvědího. V kalužích plavaly dnes již vzácné kuňky obecné. Tohoto obojživelníka jsme si prohlédli, upozornili na jejich jedovatost a poté opatrně vrátili na původní místo výskytu.

Těšíme se na další výzkumnou výpravu.

Zaznamenané druhy:

Rostliny: pryskyřník, kostival lékařský, vlaštovičník větší, svízel přítula, kopřiva dvoudomá, hluchavka bílá, česnáček lékařský, řeřišnice luční, zvonek rozkladitý, jetel luční, vikev plotní, jahodník obecný, kakost smrdutý, kopretina bílá, sedmikráska chudobka, knotovka červená, kozlík lékařský, česnek medvědí

Bezobratlí: páskovka keřová, plzák, hlemýžď zahradní

Obojživelníci: kuňka obecná, skokan hnědý

Ptáci: pěnkava obecná, pěnice černohlavá, pěnice pokřovní, pěnice hnědokřídlá, vrabec domácí, slavík obecný, budníček menší, konipas bílý, špaček obecný, vlaštovka obecná, jiřička obecná, sojka obecná, žluva hajní, rákosník velký, rákosník proužkovaný, rákosník zpěvný, cvrčilka říční, sýkora koňadra, sýkora modřinka, kos černý, brhlík lesní, lejsek bělokrký, střízlík obecný, drozd zpěvný, drozd kvíčala, červenka obecná, strnad obecný

čejka chocholatá, racek chechtavý, racek „stříbřitý“, rybák obecný, kulík říční, volavka popelavá, čáp bílý (hnízdí v Polance), jeřáb popelavý 1 ex., lyska černá, ledňáček říční

strakapoud malý, strakapoud velký, kukačka obecná, hrdlička zahradní, bažant obecný

potápka roháč, potápka malá, kopřivka obecná, kachna divoká, morčák velký samice, labuť velká a husa velká s mláďaty, polák velký, polák chocholačka

moták pochop samec, káně lesní 1 ex. loví

Přírodní rezervace Rezavka a Polanský les, Ostrava, 10.4.2016, 9.00 – 12.30

Před okresním a krajským kolem Biologické olympiády jsme v rámci přípravy na soutěž navštívili lužní les a poznávali jarní kvetoucí rostliny. Vyrazilo se tradičně do PR Rezavka a na ni navazující Polanský les. Deštivé počasí šest nejotužilejších neodradilo. Některým účastníkům voda padající z nebe nestačila a provedli průzkum přímo v potoce.

Zaznamenané druhy:

Rostliny: orsej jarní, sasanka hajní, sasanka pryskyřníkovitá, pryskyřník kosmatý ?, hluchavka nachová, hluchavka skvrnitá, popenec obecný, violka vonná, hrachor jarní, mokrýš střídavolistý, česnáček lékařský, kyčelnice žláznatá, podbílek šupinatý, hvězdnatec zubatý, dymnivka dutá, plicník tmavý, devětsil bílý, devětsil lékařský, sněženka podsněžník, česnek medvědí – nekvetl

Ptáci: kos černý, červenka obecná, rehek domácí, budníček menší, šoupálek dlouhoprstý, brhlík lesní, sýkora modřinka, vrabec domácí, střízlík obecný, pěnkava obecná, kavka obecná, strakapoud velký, žluna šedá, ledňáček říční

 

Zimní stopování savců (šelem), Smrček, Beskydy, 19. 3. 2016, 9.30 – 14.30

Týden před Velikonoci jsme se vydali na zimní stopování velkých šelem pod záštitou Hnutí DUHA Olomouc. Když jsme dorazili na vlakové nádraží v Ostravici, už na nás čekal Michal Bojda, jeden ze členů organizace, který nás po celou dobu provázel. Vyrazili jsme směrem k Smrčku, menšímu vrcholu hned vedle známějšího Smrku. Po chvíli jsme došli k mostu, kde jsme nalezli vydří trus, což byl malý překvapivě voňavý váleček. Postupovali jsme dál do kopce a uviděli jsme skupinku asi pěti srnek. Michal nám rozdal knížečky se stopami lesních zvířat a od té chvíle jsme se již dali do toho „pravého stopování“. Nalézali jsme opakovaně stopy srnek a jelenů, ale taky jsme našli stopy zajíce, lišky i jezevce.  Šli jsme se také podívat na místo častého výskytu rysů, na skalnatý kopec vršící se nad cestou. Nedaleko odsud byly umístěny fotopasti, které Michal zkontroloval a ukázal nám zachycené fotky. Asi nejzajímavější částí výpravy bylo objevení stop, které měli značné rysy vlčí stopy. Nemohli jsme si ale být naprosto jisti jejich identitou, mohlo se jednat i o stopy velkého psa. Stopovali jsme tyto stopy dál, ale bohužel jsme nenašli nic, co by zcela potvrdilo naši teorie o nalezení vlka. Myslím si však, že každý z nás odjížděl s myšlenkou, že se právě nám podařilo najít stopy této v Beskydech vzácné šelmy.

Celkově se výprava moc podařila a díky průvodci jsme poznali Beskydy zase z jiné stránky pohledu.

Napsala Erika Čermáková (1.A)

Zaznamenané druhy:

Stopy: zajíc polní, veverka obecná, liška obecná, vlk obecný?, jezevec lesní, prase divoké, jelen lesní, srnec obecný

Ptáci: skorec vodní (Ostravice)

Pobytové značky: vydra říční – trus pod mostem (Ostravice)

Rostliny: kvetoucí sněženka podsněžník, podběl lékařský, devětsil bílý

 

Řeka Ostravice a Odra, Ostrava, Sýkorův most až Koblov, 6. 2. 2016, 8.30 – 12.30

Zima 2015/2016 je skutečně velmi mírná. Již na minulé výpravě v prosinci jsme se těšili na zamrzlé řeky Ostravici a Odru, abychom provedli „pravé“ zimní sčítání ptáků. Vypadalo to nadějně; v lednu byly i velmi mrazivé dny, ale únor se stal opět jarním měsícem a vyšší počty a zajímavé druhy jsme neviděli. Pro porovnání jsou v závorce údaje z 23. 1. 2016.

Naše trasa začínala u Sýkorova mostu v centru Ostravy a pokračovala podél řeky Ostravice kolem Komenského sadů až do Koblova. Pod vrchem Landek jsme minuli soutok Ostravice s Odrou.

Cestou nás zaujaly stromy okousané bobrem a velká budka pro hnízdění zajímavého morčáka velkého. Za zaznamenání také stojí zimování konipasa horského a kachny kopřivky obecné. Ale v jakém prostředí se tato zvířata vyskytují! Přes řeku o sobě dávala vědět výrazným zápachem a silným kouřem koksovna a řeka byla znečištěna vodou vytékající kanálem z koksovny a velkým množstvím odpadků.

Zaznamenané druhy ptáků (údaje v závorce z 23. 1. 2016):

lyska černá 105 ex., slípka zelenonohá 1 ex., kormorán velký 1 ex. (35 ex.), kachna divoká 280 ex. (585 ex.), labuť velká 3 ex., kopřivka obecná 1 ex., čírka obecná pár, morčák velký 9/4 (173 ex.),

racek chechtavý 90 ex. (asi 560 ex.), racek  „stříbřitý“ na skládce odpadů u Hrušova,  potápka malá 2 ex., ledňáček říční 1 ex. (4 ex.)

sýkora modřinka zp., sýkora koňadra zp., havran polní, straka obecná, kavka obecná, drozd kvíčala, brhlík lesní, konipas horský 1 ex.

Přírodní rezervace Kotvice, Studénka, Albrechtičky, 19. 12. 2015, 9.00 – 11.30

Vzhledem k mírné zimě a nezamrzlým stojatým vodám se náš kroužek rozhodl provést sčítání vodních ptáků na nám důvěrně známých rybnících v Poodří u Studénky. Své výsledky jsme pak porovnali s podzimním pozorováním na stejné lokalitě, viz předchozí výprava.

Zaznamenali jsme vyšší počty u nás vzácně hnízdící čírky obecné, kachny divoké a severské kachny morčáka velkého. Ostravsko je známé i častějším hnízděním morčáků v rámci ČR. Vyšší stavy hnízdících i zimujících jedinců jsou známy od devadesátých let minulého století. Popovídali jsme si o jmelí, které leželo na zemi, a stálá sběratelka všeho Anička si vzala „vzorek“ jmelí domů.

Některým výzkumníkům při pozorování a sčítání ptáků byla zima. Proto přišly vhod taneční kreace pod vedením Elišky a její sestry Lucky. To nám pak bylo teplo!

Už se těšíme na pořádné mrazy, abychom provedli zimní sčítání ptáků na tekoucích vodách. Hurá na řeky Ostravici a Odru.

Zimní sčítání ptáků na rybnících

Zaznamenané druhy: údaje v závorce jsou pozorování z 20. 12. 2015

čírka obecná (asi 269 ex.), kachna divoká (asi 1650 ex.), morčák velký (78 ex.), husice liščí 1 ex. (2 ex.), polák velký 4 samci (7 samců), (husa velká 22 ex., kopřivka obecná pár)

volavka popelavá 31 ex. (45 ex.), (volavka bílá 8 ex., kormorán velký 17 ex.)

racek chechtavý (asi 40 ex.), racek „stříbřitý“ 8 ex. (58 ex.), (racek bouřní 1 ex.), ledňáček říční hlas

káně lesní 1 ex.

sýkora koňadra, sýkora modřinka, stehlík obecný, drozd kvíčala, kos černý, zvonek zelený 2 ex., hýl obecný 3 ex., vrána obecná šedá, straka obecná, hrdlička zahradní, datel černý

Přírodní rezervace Kotvice (CHKO Poodří), 10. 10. 2015, 8.00 – 11.30

Zaznamenané druhy:

Rostliny: byliny kvetly – chmel otáčivý, čekanka obecná, řebříček obecný, zlatobýl kanadský, turan roční, kokoška pastuší tobolka, šedivka obecná, pupalka obecná, hadinec obecný, hluchavka skvrnitá, netýkavka žláznatá, lnice květel, knotovka bílá, kokořík mnohokvětý (plody), ocún jesenní, kotvice plovoucí (jen plody na hladině), brslen evropský, svída krvavá

Hmyz: slunéčko sedmitečné

Ptáci: údaje v závorce jsou pozorování z 11. 10. 2015

kachna divoká (560 ex.), lžičák pestrý (5 ex.), čírka obecná (asi 60 ex.), husa velká (29 ex.), labuť velká, polák velký (1 ex.), (polák chocholačka 3 ex., kopřivka obecná 5 ex., lyska černá 4 ex., ledňáček říční hlas)

volavka bílá (7 ex.), volavka popelavá (11 ex.), kormorán velký (9 ex.), potápka roháč (35 ex.), (potápka malá 3 ex.), racek chechtavý, racek „stříbřitý“

káně lesní, (orel mořský 1 nedospělý ex.)

hrdlička zahradní, strakapoud velký

vrabec domácí, kos černý, rehek domácí zp., brhlík lesní hlas, vrána obecná šedá

Savci: hraboš polní, veverka obecná

 

Čeladná, Ondřejník, 20.9.2015, 9.00 – 15.00

Člen našeho kroužku Vítek (TA) informoval ostatní žáky o pozorování zajímavé ryby vranky v potoce Čeladenka nedaleko Čeladné. Rozhodli jsme se zjistit, o jaký druh vranky jde, prozkoumat lokalitu a navštívit hřebenovou túrou Ondřejník. A tak se jelo.

Z Ostravy jsme vyjeli vlakem směr Čeladná. Zde nás někteří účastníci výpravy již čekali a všichni jsme se vydali k potoku. V potoce jsme zkoušeli hledat a lovit, někteří se obětovali, vyzuli boty a šup po kolena do vody a už se brodilo. Brrr, ta voda byla ale studená. Kromě malých pstruhů jsme jiný druh ryby neobjevili. Kolem potoka jsme nacházeli hodně invazivních druhů rostlin, např. nám známou z Poodří netýkavku žláznatou.

Po průzkumu okolí potoka jsme se vydali k turistické chatě Opálená a kolem ní na hřeben Ondřejníku. Po svahu sjezdovky to byla do kopce fuška. Cestou jsme objevili velkou bedlu vysokou. Anička si ji vzala domů a jaké z ní byly řízky… Po výstupu následovaly odpočinek a zasloužená svačinka. Upozornění: pokud sedáte na zem, dávejte pozor na ovčí bobky!

Pak jsme pokračovali pohodlnou procházkou k chatě Ondřejník, během které jsme si prohlédli např. odkvétající hořec tolitovitý, krásně vonící šalvěj lepkavou, lapače na kůrovce a spatřili srnce obecného. Od chaty do Frýdlantu nad Ostravicí nám cesta ubíhala rychle, šli jsme dolů z kopce, to bylo fajn.

Horskou výpravu jsme si užili, i když nám počasí nepřálo. Které místo v oblasti Beskyd navštívíme příště?

Zaznamenané druhy:

Rostliny:

Čeladenka: pomněnka, kostival lékařský, máta dlouholistá, pěťour maloúborný, turan roční, sadec konopáč, vratič obecný, lopuch menší, jetel luční, jitrocel kopinatý, kakost luční, kakost smrdutý, netýkavka žláznatá, netýkavka malokvětá, rdesno, křídlatka

Ondřejník: praskyřník prudký, vlaštovičník větší, chrpa luční, starček hajní, šalvěj lepkavá, čistec lesní, lnice květel, hořec tolitovitý, zvonek rozkladitý, vrbka úzkolistá

Houby: bedla vysoká, svraštělka javorová

Bezobratlí: larvy chrostíka, mnohonožka, hálky bejlomorek na buku a žlabatek na dubu

Ryby: pstruh obecný

Ptáci: konipas bílý, brhlík lesní, rehek domácí, sojka obecná, žluna zelená, datel černý

Savci: srnec obecný

Štramberk, 20.6.2015, 9.00 – 14.00

Rok co rok netrpělivě čekáme na konec školního roku a termín návštěvy unikátní lokality na severní Moravě – Štramberku. Jde o jedinečnou vápencovou oblast se zajímavým zastoupením druhů rostlin a živočichů.

Do Štramberku jsme přijeli vlakem ze Studénky a nejprve se vydali na vrch Kotouč. Zde si prohlédli světoznámou jeskyni Šipka proslavenou nálezem části čelisti neandertálského člověka. V jeskyni na nás „čekala“ adéla. Nejde o dívku toho jména, ale o krásného dlouhotykadlového motýla. Zážitkem byl pohled z vrcholu Kotouče na okolí, hlavně na lom, který bohužel kopec „ujídá“. A zde jsme ho spatřili, krasavce nádherného. Sice jen na chvíli, dvakrát kolem nás proletěl, nesedl někde blízko, abychom si ho mohli lépe prohlédnout a vyfotografovat. Řeč je samozřejmě o jasoni červenookém, symbolu Štramberka. Počasí nebylo sluníčkové, takže motýli moc nelétali.

Po odpočinku jsme sestoupili s Kotouče a pokračovali na štramberské náměstí, kde jsme se posilnili velkou nebo malou porcí čerstvých štramberských uší se šlehačkou, mňaaam. Pak proběhla návštěva Aqua Terra – výstavy ryb, obojživelníků, plazů, opiček a členovců (pavouci, štíři, stonožky). A už někteří nedočkavci spěchali do botanické zahrady. Cestou jsme chvíli spočinuli v lomu Kamenárka (mimochodem místo s výskytem ještěrky zední) a obdivovali krásu lilie zlatohlavé.

V botanické zahradě vybudované v bývalém vápencovém lomu se vytvořili dvě samostatné výzkumné jednotky. První (kutací) skupinka se snažila pod vápencovou stěnou nalézt zkameněliny – hlavně články lilijic z období druhohor, mořských živočichů korálových útesů. Druhá (průzkumná) prošla celou zahradou a objevila např. svižníka polního, v jezírkách vajíčka a pulce žab nebo hmyz splešťuli blátivou.

Čas nám rychle utíkal a my museli na vlak a jet domů. Nevadí, příští rok se sem jistě vrátíme a už se těšíme na další přírodní zajímavosti tohoto malebného místa nedaleko Ostravy.

Zaznamenané druhy:

Rostliny: sleziník routička, sleziník červený, samorostlík klasnatý, rozchodník ostrý, kuklík městský, jahodník obecný, vikev ptačí, jetel luční, jetel plazivý, jetel pochybný, komonice lékařská, úročník bolhoj, kozinec sladkolistý, čičorka pestrá, vrbovka horská, vlaštovičník větší, česnáček lékařský, měsíčnice vytrvalá, šťavel kyselý, kakost smrdutý, pryšec chvojka, hvozdík kartouzek, tolita lékařská, pomněnka, hadinec obecný, hluchavka skvrnitá, šalvěj přeslenitá, náprstník velkokvětý, kokrhel luštinec, jitrocel větší, mařinka vonná (svízel vonný), svízel přítula, bez chebdí, hlaváč lesklý vápnomilný, zvonek broskvolistý, škarda, sedmikráska chudobka, kopretina bílá, turan, rmen barvířský, řebříček sličný, bělotrn kulatohlavý, lilie zlatohlavá, česnek medvědí, kokořík mnohokvětý, hlístník hnízdák

Bezobratlí: adéla pestrá, okáč bojínkový, jasoň červenooký, kobylka (nymfa), zlatohlávek zlatý, svižník polní, kněžice chlupatá, pestřenka smrtihlávek,  vřetenatka (závornatka), skalnatka lepá, svinka obecná

Ptáci: holub hřivnáč, hrdlička zahradní, budníček menší, budníček lesní, pěnkava obecná, zvonek zelený, pěnice černohlavá, rehek domácí, vrabec domácí, kos černý, červenka obecná, střízlík obecný, drozd zpěvný, strnad obecný

Beskydy, Smrček, Bučací potok, 7.6.2015, 9.30 – 14.30

Novou lokalitou, kterou jsme zevrubně prozkoumali po stránce botanické a zoologické, je kopec Smrček s okolím Bučacího potoka na úbočí kopce Smrku v Beskydech. Z Ostravy jsme vlakem přijeli do Ostravice a vydali se po modré turistické značce ke Smrčku. Asi po 2,5 km jsme turistickou značku opustili a vydali se kolem Smrčku a následně pokořili vrchol. Po vydatné svačince jsme vyhledali červenou turistickou značku vedoucí na Smrk. My se vydali opačným směrem do Ostravice. Počasí bylo slunečné a velmi teplé.

Cestou jsme vyhledávali a určovali přírodniny (rostliny, hlasy ptáků, hmyz) a soutěžili: kdo najde a určí nejvíce zajímavých přírodnin.Jedna výzkumnice byla kousnuta střevlíkem a potřísněna páchnoucí tekutinou, kterou vylučuje. Museli jsme být opatrní při přechodu Bučacího potoka, aby se někdo ve vodě nevymáchal.

Výprava se nám líbila a už se těšíme na další.

Zaznamenané druhy:

Rostliny: měsíčnice vytrvalá, česnáček lékařský, rozrazil rezekvítek, pomněnka, kohoutek luční, křehkýš vodní, devětsil – listy, zběhovec plazivý, hluchavka pitulník, pryskyřník prudký, kuklík městský, jahodník obecný, kakost smrdutý, svízel přítula, svízel vonný, brusnice borůvka, šťavel kyselý – listy, jitrocel kopinatý, sítina, kapraď samec, přeslička rolní, přeslička lesní, na vrcholu Smrčku bříza, smrk, modřín (1), javor klen, buk lesní

Hmyz: drabčík, pěnodějka červená, klikoroh devětsilový, střevlík hladký, hálky bejlomorky bukové, lýkožrout smrkový v lapačích

Ptáci: červenka obecná, pěnkava obecná, střízlík obecný, budníček menší, budníček větší, budníček lesní, pěnice černohlavá, králíček obecný, králíček ohnivý, káně lesní, datel černý

Přírodní památka Turkov, Ostrava, 4.6.2015, 15.00 – 16.30

Náš kroužek provedl pravidelnou malou botanickou a zoologickou kontrolu přírodní památky Turkov u Třebovic v Ostravě. Už od tramvajové zastávky jsme zaznamenávali spatřené a slyšené druhy rostlin a živočichů. Náš hlavní výzkumný zájem se týká lokalit s velkým výskytem kosatce žlutého a v Ostravě vzácnou měsíčnicí vytrvalou. Zkusili jsme vypátrat i teplomilného zlatohlávka Oxythyrea funesta (viz rok 2013, fotogalerie) u nádraží Ostrava – Třebovice. Tenkrát se hojně vyskytoval na hadinci obecném rostoucím kolem vlakových kolejí. K našemu velkému překvapení jsme hadince neobjevili.

S podivem jsme sledovali málo plachou labuť velkou a kachnu divokou přímo v „houštině“ porostu kosatce.

Přírodní rezervace Rezavka a Polanský les, Ostrava, 18.4.2015, 9.00 – 12.30

Oblíbenými místy jarních vycházek do terénu jsou PR Rezavka a na ni navazující Polanský les u Ostravy. Tramvají č. 2 jsme se dopravili k Obchodnímu centru v Ostravě Zábřehu, prošli komplexem obchodů, podél ulice Rudné přešli řeku Odru a už jsme byli na Rezavce. Území je rozčleněno lužní les (zde jsme hlavně pobývali), velký rybník, louky a pole.

Počasí moc příjemné nebylo: studený vítr, zataženo. Ale i tak jsme si výpravy užili a někdy z toho všeho, co jsme pozorovali a objevili, byli na větvi (viz foto). Průzkum tůněk a slepých ramen řeky proběhl tak intenzivně, že některým výzkumníkům natekla voda i do gumáků. studován byl hlavně bylinný porost (tzv, jarní aspekt) lužního lesa a výskyt ptáků.

Zaznamenané druhy:

Rostliny: hluchavka skvrnitá, hluchavka nachová, popenec obecný, orsej jarní, sasanka hajní, sasanka pryskyřníkovitá, pryskyřník, zapalice žluťuchovitá, plicník tmavý, kostival lékařský, podbílek šupinatý, rozrazil perský, řeřišnice luční, kyčelnice žláznatá, svízel přítula, violka vonná, violka lesní, ptačinec, podběl obecný, devětsil bílý, devětsil lékařský, dymnivka dutá, česnek medvědí, hvězdnatec zubatý, šťavel kyselý, mokrýš střídavolistý, přeslička rolní – jarní lodyha

Obojživelníci: skokan hnědý

Ptáci: budníček menší, sýkora koňadra, sýkora modřinka, pěnkava obecná, špaček obecný, kos černý, červenka obecná, brhlík lesní, sojka obecná, šoupálek krátkoprstý, šoupálek dlouhoprstý, střízlík obecný, drozd zpěvný, strakapoud velký, žluna zelená, holub hřivnáč, kachna divoká pár, bažant obecný, volavka popelavá, racek chechtavý, káně lesní

Národní přírodní rezervace Žebračka u Přerova, 21.3.2015, 8.40 – 13.20

Nejvzdálenější oblíbenou lokalitou, kterou pravidelně brzy na jaře navštěvujeme a zkoumáme, je NPR Žebračka. Tvoří ji lužní les na pravém břehu řeky Bečvy. Rezervací protéká potok Strhanec, který v minulosti sloužil jako mlýnský náhon. Kolem Strhance se na jaře objevují periodické tůňky kypící životem.

Do Přerova jsme přijeli vlakem a pak se vydali na asi 4 km dlouhou cestu kolem řeky Bečvy přes Přerovský luh do přírodní rezervace. V Žebračce provádíme botanický průzkum, místo navštěvujeme hlavně kvúli nebývale velkému výskytu vzácné ladoňky karpatské. Také se brouzdáme kolem periodických tůněk a určujeme bezobratlé živočichy, které ulovíme do sítka. V některých letech se nám povedlo odchytit vzácného korýše žábronožku sněžní a jednou i listonoha jarního. Tato zákonem chráněná zvířátka si dobře prohlédneme, zdokumentujeme a samozřejmě vrátíme zpátky do tůňky. Ale tento rok jsme štěstí neměli. Stejně se nám „dařilo“ i při hledání velevruba tupého, který žije ve Strhanci (jednou jsme ho již objevili). I přes tyto nezdary se nám výlet líbil, počasí bylo příjemné, sluníčkové. Už se těšíme na příští rok, snad bude úspěšnější.

Zaznamenané druhy:

Rostliny (byliny): ladoňka karpatská, sasanka hajní, sasanka pryskyřníkovitá, zapalice žluťuchovitá, dymnivka plná, plicník tmavý, hvězdnatec zubatý, kyčelnice žláznatá, mokrýš střídavolistý, křivatec žlutý

Bezobratlí: beruška vodní, „nitěnky“ – žížalice

Ptáci: brhlík lesní, sýkora koňadra, sýkora modřinka, šoupálek dlouhoprstý, pěnkava obecná, střízlík obecný, vrána šedivka, žluna zelená, strakapoud velký

Řeka Odra, Petřkovice až Koblov (norná stěna), štěrkovna Vrbice, 7.3.2015, 8.15 – 12.15

Dne  7.3. 2015 jsme se s biologickým kroužkem a panem učitelem Mgr. Petrem Vondráčkem zúčastnili výpravy do Petřkovic k řece Odře. Na vycházku jsme si přibalili fotoaparáty, dalekohledy, svačinky, pití a dobrou náladu. Cesta byla příjemná, plná zajímavého a naučného povídání. Příroda se do jara teprve probouzela a nás zaujal ohlodaný kmen stromu. Víte, kým byl okousán? Bobrem, kterého jsme bohužel nezahlédli, ale víme, že tam někde je. U kmene jsme se všichni vyfotili.

U štěrkovny byla spousta chechtajících racků, které jsme pozorovali dalekohledem. Kamarádka našla poblíž štěrkovny velký křen, pan učitel nám ukázal kvetoucí podběl.

Na trávě u řeky ležel mrtvý kormorán, na kterém jsme si prohlédli stavbu jeho těla a pan profesor nám řekl i něco o jejich životě. O kousek dál, ležel také bohužel mrtvý racek. Pan učitel nám rovněž o něm popovídal spoustu zajímavostí a my, zvědavci, jsme si ho vyfotili. Je smutné vidět velké množství uhynulých ptáků, ale i přes to jsme si výpravu užili. Myslím, že to byla skvělá vycházka do přírody, plná zážitků s príma kamarády.

Takové vycházky si můžeme užít jen s biologickým kroužkem a našim skvělým panem profesorem Vondráčkem.

Napsala Vendulka Vašinová (prima B)

Zaznamenané druhy:

savci: bobr evropský – čerstvé okusy, viz foto

ptáci: řeka Odra  kachna divoká 89 ex., morčák velký 20/14, husa asi 100 ex. přelet, kormorán velký 48 ex. a 1 uhynulý,strakapoud velký, žluna zelená, poštolka obecná, krahujec obecný, orel mořský 1 dospělý

sýkora koňadra, sýkora modřinka, pěnkava obecná, strnad obecný, kos černý, brhlík lesní, konipas bílý, mlynařík dlouhoocasý, vrána šedivka 2 ex., špaček obecný 12 ex.

štěrkovna u Vrbice  potápka roháč 3 ex., racek „stříbřitý“ 4 ex., racek chechtavý a bouřní spolu asi 1000 ex., straka obecná, vrána šedivka 3 ex., krkavec velký hlas

rostliny: podběl obecný kvete

Řeka Ostravice v Ostravě, 5.2.2015, 14.00 – 16.00

Jednou z lokalit zimního sčítání ptáků na nezamrzajících vodách je řeka Ostravice v úseku od Sýkorova mostu ke Komenským sadům v centru Ostravy. Je to místo vyšší koncentrace ptáků v důsledku přikrmování lidmi. Od naší školy k řece Ostravici je asi 10 minut pěší chůze, dále jsme postupovali po proudu řeky ke Komenským sadům. Bylo polojasno, vítr a chladno.

Zaznamenané druhy: údaje v závorce jsou pozorování z 4.2.2015

racek chechtavý 46 ex., (potápka malá 1 ex., morčák velký pár), kachna divoká 121 ex., lyska černá 7 ex.

brhlík lesní 1 ex., straka obecná 2 ex., havran polní, kavka obecná, sýkora koňadra

Pozorování z 17.2.2015, 8.00 – 9.00. Linie podél řeky Ostravice od Sýkorova mostu po konec Komenských sadů

potápka malá 2 ex., racek chechtavý 19 ex., lyska černá 19 ex., kachna divoká 180 ex., morčák velký 14 ex.

hrdlička zahradní hlas, žluna zelená hlas, straka obecná 1 ex., havran polní 7 ex., kavka obecná 2 ex., brhlík lesní hlas, mlynařík dlouhoocasý hlas, sýkora modřinka zp., sýkora koňadra zp., pěnkava obecná zp., hýl obecný hlas

Giganti doby ledové, výstava v Domě umění a v kostele sv. Václava, Opava, 13.12.2014 

Náš kroužek navštívil výstavu zvířat – gigantů, která žila na Zemi před 10 tisíci lety. Prohlédli jsme si 18 vyhynulých tvorů z období poslední doby ledové, i když byly mezi vystavovanými exponáty i výjimky – zvířata, která vyhynula jen před několika staletími, třeba i loveckou činností člověka.

Modely živočichů byly v životní velikosti. Nejvíce nás zaujal mamut a obrovitý pozemní lenochod. U nich jsme se i vyfotili.

Vystavené exponáty: pták moa, velebobr severoamerický, pásovec, obrovitý primát Gigantopithecus, jednorohý nosorožec (Elasmotherium), srstnatý nosorožec, medvěd jeskynní, obrovitý pozemní lenochod, pratur, šavlozubý „tygr“ Smilodon, veledaněk, hyena jeskynní, lev americký útočící na koníka, lev jeskynní

Cestou na výstavu jsme „putovali“ naší Sluneční soustavou za některými planetami. Jde o „model“ naší Sluneční soustavy prezentující relativní velikosti a vzdálenosti v moři vesmíru. „Model“ Slunce se nachází na Horním náměstí v centru Opavy. Stihli jsme navštívit Merkur, Venuši, Zemi a Mars.

 Štěrkovna u Hlučína, 22.11.2014, 9.00 do 12.30

Další lokalitou podzimního sčítání ptáků a biologického průzkumu v roce 2014 byla štěrkovna u Hlučína, významná ptačí tahová zastávka. Z Ostravy jsme přijeli autobusem na autobusové nádraží v Hlučíně a pak putovali ke štěrkovně. Bylo zataženo, bezvětří.

Zaznamenané druhy:

Rostliny: turan roční, vratič obecný, zlatobýl kanadský, sítina, olše lepkavá, vrba

Měkkýši: velevrub malířský – hojný, slávička

Ryby: okoun říční – uhynulý

Ptáci: Údaje v závorce jsou pozorování z 30.11.2014.

červenka obecná, sýkora koňadra, sýkora modřinka, vrabec polní, datel černý – hlas, žluna zelená – hlas, (zvonek zelený – 4 ex., krkavec velký – hlas, mlynařík dlouhoocasý – 5 ex., hýl obecný – hlas)

kormorán velký – 20 ex. (51 ex.), potápka roháč – 1 ex. (3 ex.), racek chechtavý (20 ex.), racek „stříbřitý“ – druhy bělohlavý/středomořský/stříbřitý (14 ex.),volavka popelavá – 2 ex. (4 ex.), (potáplice severní – 1 ex., racek bouřní – 1 ex., lyska černá – 13 ex.)

morčák velký – 7 samic a 1 samec na řece Opavě (31 ex. na štěrkovně), labuť velká (23 ex.), kachna divoká (202 ex.), hohol severní – samec (5 samců a 4 samice), (polák chocholačka – 9 ex., polák velký – 3 ex., morčák prostřední – 2 ex.)

Přírodní rezervace Kotvice (CHKO Poodří), 4.10.2014, 8.00 do 12.30

Místem podzimního sčítání ptáků a botanického průzkumu se stala, jak již tradičně, přírodní rezervace Kotvice a přilehlé rybníky u Albrechtiček v CHKO Poodří. Soustavu tvoří tři větší rybníky: Kačák, Kotvice a Nový rybník.

Do Studénky jsme přijeli vlakem a pak se vydali pěšky k rybníkům. Počasí nám moc nepřálo – bylo zataženo a proto zhoršené světelné podmínky pro pozorování ptáků a fotografování přírodnin.

Za zmínku stojí pozorování dospělého orla mořského, asi 250ti hus velkých, asi 20ti bekasin otavních a nález uhynulého rejsce černého.

Zaznamenané druhy:

Rostliny a houby: chmel otáčivý, čekanka obecná, řebříček obecný, svída krvavá, konopice pýřitá, brslen evropský (plody), turan, kakost luční, hluchavka skvrnitá a bílá, zlatobýl kanadský, netýkavka žláznatá, kakost smrdutý, kostival lékařský, pcháč zelinný, divizna černá, hnojník obecný. Byliny byly v květu.

Hmyz: čmelák zemní, vroubenka smrdutá, splešťule blátivá.

Ptáci: Údaje v závorce jsou pozorování z 5.10.2014.

rehek domácí (zp.), vrabec domácí, kos černý, sojka obecná, brhlík lesní, vrána obecná šedá, konipas bílý

strakapoud velký, datel černý, hrdlička zahradní, holub hřivnáč, káně lesní – 1 ex., orel mořský – 1 dospělý ex.

čírka obecná (310 ex.), kachna divoká (570 ex.), husa velká – asi 250 ex., labuť velká (5 ex.), lžičák pestrý (31 ex.), polák chocholačka – pár, (husa běločelá – 13 ex., kopřivka obecná – 2 ex., hohol severní – samec, polák velký – 2 ex.)

racek chechtavý (180 ex.), racek „stříbřitý“ – druhy bělohlavý/ středomořský/ stříbřitý, bekasina otavní – asi 20, čejka chocholatá (200 ex.), (jespák obecný – 6 ex.,jespák bojovný – 13 ex., vodouš tmavý – 1 ex.)

volavka bílá – 28 ex., volavka popelavá (4 ex.), potápka roháč (26 ex.), (potápka černokrká – 4 ex.), kormorán velký – 6 ex., lyska černá (13 ex.), ledňáček říční – hlas

Savci: rejsec černý – uhynulý

Přírodní památka Turkov, Ostrava, 12.6.2014, 15.00 do 16.30

Území, které navštěvujeme pravidelně před prázdninami, je přírodní památka Turkov u Ostravy-Třebovic. Z centra Ostravy jsme do Třebovic přijeli tramvají a pak šli kousek cesty na lokalitu. Turkov se nachází v nivě řeky Opavy; není již zaplavován díky náspu železniční trati oddělující řeku od přírodní památky. Naučná stezka vede po hrázích bývalých rybníků kolem staletých dubů.

K zajímavostem chráněného území patří rostlina měsíčnice vytrvalá a bohatý výskyt kosatce žlutého. V roce 2013 jsme na lokalitě objevili teplomilný druh zlatohlávka Oxythyrea funesta, který se na Moravě i v Čechách v poslední době začíná šířit – viz fotogalerie.

Zaznamenané druhy:

Hmyz: babočka kopřivová, kněžice páskovaná, kněžice zelená, vroubenka smrdutá

Ptáci: pěnice černohlavá, červenka obecná, budníček menší, pěnkava obecná, kos černý, brhlík lesní, lejsek bělokrký, strakapoud velký